Představivost

-reprodukovaný obraz předmětu

-minulá zkušenost

-vjem – stimulace receptoru

-představa – v mozku

-skupiny představ:
• vzpomínky
• fantazijní představy
a) sny
-sen – fantazijní představa, výraz duševního myšlení ve spánku
-sní se v periodickém (paradoxním) spánku – mozek je aktivní, ale tělo je pasivní (rychlí pohyb očí),
-REM – neperiodický (neparadoxní ) – sen si pamatuji
-zhuštěná podoba myšlenek, jen pár vteřin
-důvody vzniku snu – Freud – halucinační splnění neuskutečněného přání, reakce na fyzické změny v organismu. Okamžitá reakce na spontánní svalovou činnost (škubání), pokračování denních zážitků
-význam snů – uvolnění pudů a napětí
-poznávací (kogentní) teorie – ve snu dochází k jasnému vyjasňování ne plně ujasněných postojů
-zdroj snů – z nevědomí, přání ze svědomí do nevědomí, reálná přání z vědomí, ale nejme je schopní je realizovat
-projevení prostřednictvím symbolů – nenamáhá nás to moc

b) eidetické představy – obrazy, které někteří jedinci vnímají živě, jako by to byl vjem (fotografická paměť)

c) následné obrazy – delší dobu se na něco díváme a potom nám to ještě doznívá v mysli pár vteřin

d) paobrazy – něco jako se žárovkou doplňkové dojmy

e) synestesie – zrakové vjemy doprovázeny sluchovými vjemy a opačně
-význam představ:
-schopnost asociovat v řetězcích – jedna představa vyvolává jinou
-význam kompenzace toho co bychom chtěli – nahrazení reality
-denní snění – pubescentní období
-nástroj myšlení

-poruchy představivosti – halucinace – povaha skutečného smyslového vjemu, neodlišitelné od skutečnosti – zrakové, sluchové, čichové atd.; fyziologická podstata – stejná jako u snu – v době halucinace působí silné i slabé podněty a opačně

-perseverační obrazy – ráno jde na borůvky a večer vidím jen borůvky, = jevem inertních procesů, NS není schopna se v krátké době vyrovnat s příliš velkým podnětem

-pseudohalucinace – zvuky v hlavě, spíš malé než velké podněty vyvolávají halucinace