PLETIVA CÉVNATÝCH ROSTLIN (Tracheophyt)
Společným znakem cévnatých rostlin je převaha sporofytu nad gametofytem a přítomnost pravých pletiv.
Tělo vyšších rostlin je složeno z velkého množství buněk, které vytvářejí pletiva. Pletiva jsou soubory buněk, které mají stejný původ a vykonávají stejné fce. Různá pletiva vykonávají různé fce. Bky pletiv jsou navzájem, ale i s bkami ostatních pletiv, propojeny pomocí plasmodesem.
Dělení pletiv:
• Podle vzniku:
• nepravá => * druhotným nahlučením původně volných buněk (plodnice hub, stélka lišejníků)
• pravá => *dělením buněk na bky dceřinné, které zůstávají navzájem spojené
• podle fyziologického věku (podle schopnosti dělení):
• dělivá pletiva (meristémy)
-jsou to skupiny drobných tenkostěnných parenchymatických buněk s velkými jádry a hustou cytoplasmou, které mají neustálou schopnost dělení (jiné fce než dělení zpravidla nevykonávají)
-u většiny rostlin se nacházejí na určitém místě – vrchol stonku a kořene nebo jsou vklíněny mezi trvalá pletiva (kolénko u trav)
-rozeznáváme základní 4 typy meristémů:
• původní meristém (protomeristém)
-je umístěn na vrcholech stonku a kořene a v růstových částech listů
-zárodky semenných rostlin jsou tvořeny pouze protomeristémem
-postupně přechází (mění se) v primární meristém
• prvotní meristém (primární)
-* činností protomeristému
-diferencují se z něj trvalá pletiva, které se rozlišují podle toho, jaká soustava pletiv se z nich vyvine => dermatogén (pokožka), periblém (druhotné krycí pletivo), plerom (základní pletiva a střední válec), prokambium (prvotní dřevo a lýko)
• druhotný meristém (sekundární)
-* obnovením dělivé činnosti již rozlišeného pletiva
=>felogén – korkotvorné pletivo, * z něj feloderm a suberoderm
=>kambium – jeho činností * sekundární dřevo
• latentní meristém (utajený)
-jsou to meristematické bky, které se přestaly dělit, ale dělivou schopnost si uchovaly a obnovují ji za určitých podmínek (např. při poškození rostliny)
• trvalá pletiva
-* z buněk, které se již nedělí a jsou tvarem dokonale přizpůsobené vykonávaní určitých fcí
-jejich bky se prodlužují, postupně ztrácejí schopnost dělené a stávají se tak součástí trvalých pletiv
=>primární prvotní trvalá pletiva * činností některého z prvotních primárních dělivých pletiv
=>sekundární trvalá pletiva * činností sekundárních meristémů (u dřevin způsobují růst kmenů, větví, kořenů do šířky – tloustnutí); u dvouděložných bylin je ho po málu a u jednoděložných chybí
– dle anatomických znaků buněk:
• parenchym
-tvořen tenkostěnnými bkami, které jsou ve všech směrech přibližně stejné, mají různý tvar (krychlovité, hranolovité, kulovité, v jednom směru protáhlé – palisádový parenchym v listech)
-časté jsou mezibuněčné prostory – interceluáry (aerenchym je parenchymatické pletivo složené z hvězdicovitých buněk s velkými interceluáry, které jsou vyplněny vzduchem)
-fce zásobní, asimilační
• prozenchym
-dlouhé zahrocené bky vřetenovitého nebo vláknitého tvaru se šikmými přepážkami
-nejčastěji * v cévních svazcích
• kolenchym
-pletivo bez interceluár; v mladých rostoucích orgánech
-z živých buněk protáhlého tvaru, ztloustlých v rozích, pružných, pevných
• sklerenchym
-z nápadně ztloustlé bky s rovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou ve všech směrech
-jejich protoplast brzy odumírá
-může být tvořeno buď bkami se všemi rozměry stejnými (sklereidy – kamenné bky na povrchu pecek a ořechů, zrníčka v dužině hrušky) nebo sklerenchymatickými vlákny, která jsou pevná a pružná (opora)
