Pravěká Evropa – naše země před příchodem Slovanů

Přírodní poměry v pravěké Evropě
– 4 doby ledové = glaciály + 3 teplejší doby meziledové = interglaciály – rozdílná vegetace a zvěř

doba ledová – posun skandinávského ledovce na jih, S Evropy – bílá pustina; prudký pokles teplot, na jih se přesunulo rostlinstvo a živočišstvo (tajgy, stepi, mamuti, sobi, medvědi)

doba meziledová – ústup ledovce, oteplení (naposledy před 8 tis.lety), výskyt listnatých lesů, slonů, jelenů, srn, koňů, lvů…

VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA – poslední stupeň ve vývoji živé přírody planety Země
– na vznik člověka mělo vliv:
a. přírodní prostředí
b. požívání nástrojů
c. péče o potomky
d. biologické změny (změna tvaru lebky)
e. vznik řeči
f. rozvoj lidského myšlení

Předchůdci člověka:
1. Ramapithecus (10 mil.př.n.l)
– 100 – 110 cm vysoký, vegeatarián (plody), pohyb zčásti po dvou, život v malé tlupě, příležitostné použivání nástrojů
– naleziště: Indie, Čína

2. Australopithecus africanus (5.-4.mil.let př.n.l.)
– člověk jižní, 35-40 kg, konzumace masa, používání jednoduchý nástrojů – větev, kámen
– téměř vzpřímený, chůze po dvou, jednoduché nástroje
– naleziště: V a J Afrika

3. Homo habilis = člověk zručný
– 3 mil.let př.n.l
– 120–125 cm, 40 kg, velké nadočnicové oblouky, vyklenuté chodidlo, vydávání skřeků, zdokonalení ruky (palec), zhotovování a používání nástrojů
– naleziště: Afrika, Tanzánie

4. Homo erectus = člověk vzpřímený
– 2 mil.let př.n.l.
– 160-165 cm, větší kapacita mozku, znal užití ohně, ale neuměl ho rozdělávat, vyráběl hrubě opracované nástroje a vydával zvuky
– naleziště: Afrika, Jáva, Sumatra, Čína, Německo, Maďarsko

5. Homo sapiens = člověk rozumný, pračlověk
– 400 000 let př.n.l
– zaoblení týlní části lebky, nástroje z pazourků, vysoká pracovní schopnost – nástroje z pazourků a křemene), rozdělávání ohně, rychlejší duševní vývoj
– naleziště: Německo, jeskyně Šipka, Kůlna, Gánovce na Slovensku

6. Homo sapiens sapiens = člověk současný, hotový
– vysoký, urostlý 170-180 cm, mohutná atletická postava, dlouhá a velká lebka, vyklenuté čelo; zdatný lovec = „lovci mamutů“; velké tlupy, pěstní klíny; poměrně souvislá řeč; počátky prvotního umění (kresby sošky)
– naleziště: Dolní Věstonice, Mikulov, Pavlov, Cro-Magnon (Francie)

PRAVĚK
A. DOBA KAMENNÁ
1. PALEOLIT
= starší doba kamenná; starší čtvrtohory
ře.palaios = starý lithos = kámen
klimatické podmínky: doby ledové a meziledové

a. Starší paleolit (3 mil. – 250 tis.let př.n.l.)
– kosterní pozůstatky člověka se nedochovaly, pouze hrubě opracované kamenné nástroje(pěst.klíny, úštěpky s ostrou hranou)
– naleziště: Sedlec u Prahy, Letky u Prahy, Modřice u Brna
– lidé zde nežili trvale, pouze v dobách meziledových
– stopy tu zanechal Homo erectus – živil se sběrem plodin a lovem zvěře

b. Střední paleolit (250 tis. – 40 tis.let př.n.l.)
– objevuje se člověk neandrtálský
– osídlení má trvalejší char., pobyt v jeskyních (nalezeny nejstarší pozůstatky člověka na našem území: dětská čelist v jeskyni Šipka)
– hrubě opracované nástroje = industrie, už více diferenciované (hroty, vrtáky, rydla)
– roste význam lovu pro zajištění obživy (mamut, sob) – zpracování kůží, kostí
– základní přirozená dělba práce mezi mužem a ženou
– nejstarší pohřby

c. Mladší paleolit (40 tis. – 10 tis.let př.n.l.)
– objevuje se Homo sapiens sapiens
– větší počet nástrojů (dýky, čepele, drásadla, škrabadla, dýky, šídla)
– poprvé se objevují keramické výtvory a ozdoby – objev keramických pecí
– malby v jeskyních, plastiky – Věst.Venuše
– matriarchát – významnou roli zaujímala žena
– roste význam lovu
– vznik náb. – nutnost vysvětlit si přírodní jevy (oběti, pohřby)

2. MEZOLIT (10 tis. – 7 tis.let př.n.l.)
= střední doba kamenná
řec.mezos = střední
mladší čtvrtohory
klimatické podmínky: doba poledová – změna podnebí – oteplení, zvýšení hladiny moří, velká zvěř vyhynula
– lov zvířat, sběr plodin, rybolov
– domestikace (kozy, vepři)
– nástroje se zmenšovaly, jako materiál s používaly kosti, kombinované =dřevo+kámen
– závěrečná fáze přisvojovacího hosp.

3. NEOLIT (7 tis. – 5200 let př.n.l.)
řec.neos = mladý
– období výrobního hosp.
– oddělení zemědělství od sběru a lovu = 1.společenská dělba práce
– vznik zemědělsko-dobytkářského hosp. = neolitická revoluce
– zakládání polí (žďáření – vypalování lesů) – pěstování pšenice, ječmene, prosa, luštěnin, lnu
– chov ovcí, skotu, koz
– zeměď.vedlo k usedlejšímu způsobu života = stálá obydlí – chaty z dřevěných kůlů
– nové druhy nástrojů – srpy, motyky, hák
– cílevědomá těžba vápence u Tušimic na Kladensku
– rozvoj matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
– vznik rodových svazů = kmenů
– výroba uměleckých předmětů – sloužily k magickým obřadům
– náboženské představy – uctívání přírodních sil, víra v posmrtný život, kostrové hroby
– hrnčířství – keramika

4. ENEOLIT (5200 – 3500 let př.n.l.)
– na Předním východě chalkolit
– převaha kamenných nástrojů, poprvé se objevují kovy, zpočátku z mědi – dovezené, později vlastní výroba
– místo háků, používání oradel, využita tažná síla dobytka – obdělávání větších polí – nadprodukce potravin
– první oddělování řemesel od zemědělství, roste kvalita řemesel.výrobků
– počátky směny (šperky, keramika, prac.nástroje)
– přechod od matriarchátu k patriarchátu
– růst majetkových rozdílů – vznik kasty náčelníků
– vesnický char.sídel
– vznik sousedské občiny = příslušnost lidí k vesnici bez pokrevních vztahů; v čele stařešina
– megalitické stavby

B. DOBA BRONZOVÁ (3500 – 750 let př.n.l.) – v Evropě pomalejší vývoj
– doba kovů = základní zlom ve vývoji pravěku – ulehčení a urychlení práce, směnný obchod
– bronz = slitina mědi a cínu, snadno tavitelný, tvrdší než měď (tyto znalosti se k nám dostaly z vých.Středomoří)
– hl.zdrojem obživy stále zemědělství, lov zvěře (10-15% skladby potravy); nové zeměď.plodiny – oves, žito, jáhly, hrách
– úprava a konzervace potravin, kvašení vína, octu, sušení a nasolování masa
– rozvoj hornictví, hutnictví, slévačství, kovolitectví a kovotepectví
– hrnčířský kruh
– předení na vřetenu, tkaní , plátenictví, barvení vláken
– 2.společenská dělba práce = oddělení řemesel od zemědělství – majetkové nerovnosti
– podle druhu keramiky a pohřbívání rozlišujeme kultury:
a. kultura UNĚTICKÁ – starší doba bronzová
b. kultura MOHYLOVÁ – střední doba bronzová
c. kultura POPELNICOVÝCH POLÍ = LUŽICKÁ – mladší doba bronzová
d. kultura KNOVÍZSKÁ A MILAVEČSKÁ

C. DOBA ŽELEZNÁ
– znalost železa ze Středomoří – urychlení vývoje v E, zdokonalení řemesl.výroby (Fe je dostupnější než bronz)
– zákl.zdrojem obživy stále zemědělství a chov dobytka
– mýcení lesů, vysoušení bažin – nová zemědělská půda, růst výroby

1. STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = DOBA HALŠTATSKÁ (750 – 400 př.n.l.)
– podle nálezu v Hallstattu v Horních Rakousích
– české země zasáhla jen okrajově
– úpadek řemeslné výroby oproti době bronzové
– výroba barevné keramiky, tkaná látek, dálkový obchod – velký význam
– přelom 6./5.stol.př.n.l. – nájezdy kočovných kmenů – Keltové
kulturní celky na našem území
• kultura SLEZSKOPLÁTĚNICKÁ – vých.Čechy a sev.Morava
• kultura HORÁKOVSKÁ – jižní Morava
• kultura HALŠTATSKÁ MOHYLOVÁ – jižní Čechy
• kultura BYLANSKÁ – stř.a SZ Čechy

2. MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = DOBA LATÉNSKÁ (400 – počátek našeho letopočtu)
– název od keltské vojenské stanice La Téne v dnešním Švýcarsku
– příliv antické kultury do stř.E
– pronikání Keltů:
o kmen BOJÚ – v Čechách, z lat.Bohemia
o kmen VOLKŮ = TEKTOSÁGŮ – na Moravě
o kmen KOTINŮ – na Slovensku
– rozvoj řemeslné výroby – hrnčířský kruh, rotační mlýnek, tažené sklo, pérové nůžky na stříhání vlny
– šperky ze zlata, stříbra, železa, bronzu a skla
– vysoká úroveň zbraní a nástrojů
– první platidlo na našem území – zlatý stater – rýžování zlata na Otavě
– oppidia – centra výrobní, obchodní a správní , obranná fce.
• Závist u Zbraslavi
• Staré Hradisko u Prostějova
• Stradonice u Berouna
– jediným dokladem monumentálního umění je kamenná hlava Kelta nalezená na Kladensku
– Keltové nevytvořili stát – neubránili se útokům Germánů ze S a Římanům z J – v pol.1.stol.př.n.l. vymizeli z českých zemí (nejdéle se udrželi záp.E – Francie, Belgie, Británie, Irsko)

D. DOBA ŘÍMSKÁ (přelom letopočtu – 400 let n.l.)
– pronikání Germánů do Čech – kmen Hermundurú
– vliv antické civilizace
– 9.-6.stol.př.n.l. ovládli české země Markomani – král Marobud – vytv.kmenového svazu
– snaha žít v přátelském vztahu s Římem – odpor dalších germ.kmenů (na Slovensku Kvádové)
– r.50 př.n.l. příchod Langobardů
– 166-180 n.l. markomanské války – vedl k nim rostoucí tlak na hranice římské říše – účast císaře Marka Aurelia – plán přeměnit některé části Germanie nevyšel
– budování předsunutých římských opěrných stanic s voj.posádkami = kastely – Mušov na Moravě
– Germáni v těsném kontaktu s římskou říší – prospěšný vliv, získávali nové poznatky a technologie
– Konec 2.stol.n.l. – situace ve stř.E se zklidnila – v průběhu dalších stol.narůstá krize římské rep., není schopna ubránit se sílícím germ.nájezdům – přijímá Germánů jako vazalů

STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (4.-6.stol.n.l.)
– r.375 vpád Hunů
– velké kmenové přesuny díky turkotatarským Hunům z vých.asij.stepí pod vedením Attily = bič boží
– dalším podnětem – relativní přelidnění Germán.kmenů v Evropě
– poč.5.stol.pronikli na Slovensko a dále k Rýnu
– r.451 poraženi armádou Římanů+Franků+Vizigótů na Katalaunských polích
– r.453 po smrti Attily zánik říše

ZMĚNA SITUACE V EVROPĚ
– r.476 zánik říše západořímské
– vznik prvních barbarských říší – příchod prvních barbarských kmenů do E
– příchod Slovanů
– rozpad rodové spol., ukončení vývoje starověkých civilizací – počátek středověku

PŘÍCHOD SLOVANŮ
– podle byz.dějepisce Prokopia přišli v 5.-6.stol.
– neznámý původ, pravlast asi mezi Vislou a Dněstrem
– rozdělili se na 3 větve:
o východní – na ruských stepích = Rusové, Bělorusové, Ukrajinci
o západní – k Labi a do Čech = Češi, Slováci, Poláci
o jižní – k Dunaji a na Balkán = Slovinci, Srbové, Bulhaři, Makedonci