ROMANTISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE, K. H. MÁCHA (1830 -1848)

– 3. fáze národního obrození, je to celospolečenská záležitost, i k nám romantismus jako nový směr
– v Polsku revoluce 1830 proti ruské nadvládě, končí revolucí 1848 u nás – romantické ideály zničeny režimem
– rozvoj vydávání časopisů a novin – snaží se být aktuální, vlastenecký charakter
– nemá takový ráz jako ve světě – přidávají se jenom mladí autoři
– česká společnost málo průbojná, nechtějí se za nic prát, mají obavy ze střetu s režimem
– jediný skutečný autor – K. H. Mácha, někteří autoři jsou ovlivněni
– odmítán pro pesimismus – romantičtí autoři končí tragicky => nepřijatelné pro obrozence
– není všeobecným směrem, objevuje se ve 30. letech jako určité prvky v dílech autorů, česká společnost více dává
vlastenectví, než svobodnému vyjadřování
– příliš radikální směr, který obsahuje nebezpečí – musí kritizovat společnost a vyšší vrstvy => bojí se vězení
– znaky: viz otázka č. 9