Skládá se z dřevní části a části lýkové:

• dřevní část – xylém
-rozvádí po rostlině vodu a vodní roztoky neústrojných látek od kořenů vzhůru

• cévy (tracheje) => široké trubice * z protáhlých, na sebe navazujících buněk; jejich příčné přepážky jsou buď částečně nebo úplně rozpuštěné; vedou roztoky anorganických látek; jsou u většiny krytosemenných, nejsou u nahosemenných

• cévice (tracheidy) => úzké, trubicovité, na sebe navazující; příčné přepážky nejsou proděravělé (méně dokonalé vedení roztoků)
!!!Stěny cév a cévic mohou být ztloustlé (šroubovitě, kroužkatě, síťovitě).

• dřevní vlákna (libriform) => sklerenchymatická vlákna, zpevňují stonek
!!!Když cévy, cévice a dřevní vlákna vykonávají svou fci, jsou již mrtvé.

• dřevní parenchym => tvořen živými bkami a slouží k rozvádění vody a v ní rozpuštěných látek ve vodorovném směru

• lýková část (floém)
-rozvádí asimiláty (produkty fotosyntézy) z listů do rostoucích a vyvíjejících se částí rostliny nebo do místa uskladnění

• sítkovice => živé bky (bez jádra), dlouhé, rourkovité, tenkostěnné; proděravělé příčné přepážky (tvoří sítko); funguje pouze 1 vegetační sezónu (na konci se sítka ucpávají kalózou)

• lýkový parenchym => u krytosemenných rostl.; každá sítkovice je doprovázena sesterskou bkou (průvodní)

• sklerenchymatická lýková vlákna => tvrdé lýko; prodloužené silnostěnné bky se zahrocenými konci s odumřelým protoplastem; vytváří ochranný obal; jsou základem rostlinných textilních vláken konopí, lnu; patří k nejdelším bkám rostl. těla)

-podle uložení dřevní a lýkové části v cévním svazku rozlišujeme cévní svazky:
• radiální => v kořenech
• kolaterální => u dvouděložných rostlin a jehličnanů jsou v kruhu a otevřené; u jednoděložných rostl. jsou ve stonku nepravidelně roztroušeny a jsou uzavřené
• bikolaterální => tykvovité, lilkovité
• hadrocentrický
• leptocentrický