SOCIÁLNÍ STÁT (stát blahobytu = welfare state = maximální stát)

-koncept státu, který zajišťuje slušnou úroveň a sociální participaci pro všechny na základě redistribuční politiky

-odpovídá tržní podobě společnost a jeho cílem je nahradit nejistotu náboženské ochrany jistotou ochrany státní

-tento pojem se začal objevovat již roku 1870 jako opozice k anglickému liberalismu

-dnešní význam však zavedl roku 1942 W.H.Beverige, jehož cílem bylo osvobodit člověka od nouze a dát všem záruku pravidelného příjmu

-ke změně pohledu došlo v průběhu 80.let, kdy se diskutovala krize sociálního státu a posilovaly se liberální tendence

-ekonom Keynes – teorie soc. státu

-Rosanvallon – z nejistoty náboženství předvedl tuto funkci na jistotu sociálního státu

-rozdělení daní – přímo (adresně) a nepřímo (státní zakázky – nezaměstnanost – soc. podpora)

-19.stol. – charity, solidarity občanů, církevní organizace, naděje

-dnes – podpora v nezaměstnanosti, podpora nemocných

-principy sociálního státu:
1. solidarity – solidarity bohatších vůči chudším
2. pragmatismus – pokud nebudou velké sociální rozdíly, bohatým to neuškodí
3. idea pokroku – pokud nebudou sociální bouře, stát nepůjde k pokroku

-problémy sociálního státu:
-vzrůstá sociální potřeba oproti ekonomickému růstu
-parazitce na sociálních dávkách
-byrokracie + korupce
-více důchodců – průměrný věk 70 let