SPISOVNÁ ČEŠTINA A JAZYKOVÁ KULTURA

SPISOVNÁ ČEŠTINA
– je dána jazykovými normami, které přesně stanoví podobu psanou i mluvenou
– normy = pravidla českého pravopisu a další slovníky (Slovník spisovného jazyka českého,
Slovník spisovné češtiny, …)
– je vytvořena vědci ČAV a je to norma, ideální podoba jazyka

JAZYKOVÁ KULTURA
– skutečný stav užívání češtiny národem, dělí se na dvě části:
a) kultura jazyka = dohled vědeckých institucí na stav a vývoj češtiny užívané lidmi
– podle praxe (užívání) profádějí reformy pravopisné, stylistické nebo výslovnosti, které pak musí kodifikovat v příručkách, pravidlech pravopisu, …
b) kultura řeči = skutečný stav, úroveň používání jazyka u každého jednotlivce v běžné komunikaci
– každý člověk by měl dbát na jazykovou správnost svých projevů = spisovné vyjadřování (spisovná slovní zásoba, správné tvoření slov koncovkami) a slohovou vytříbenost = přiměřené vyjadřování v konkrétních situacích tak, aby jeho projev měl přiměřenou společenskou úroveň