Staroorientální despocie II

1) Starověký Přední východ
I. MEZOPOTÁMIE
řec.mezos = uprostřed, potamos = řeka – Meziříčí
– počátky osídlení v 6.stol.př.n.l.
– území v povodí středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris
– převaha suchého a teplého počasí s nepravidelnými jarními dešti a záplavami
– nebezpečí útoku horských kmenů ze S, SZ a kočovníků z pouští a stepí ze Z, JZ

1. Sumerské období (3000 – 2300 př.n.l.)
= raně dynastické období
– Sumerové položili základ civilizace, do této oblasti přišli poč.4.tis.př.n.l. neznámo odkud (snad ze SV)
– centrem státu město s chrámem (= centrum náb., politického a hosp.života; kněz je správce chrámu i organizátor hospodářství – chrámové hospodářství) a palácem

politická organizace
– zpočátku primitivní demokracie = společné rozhodování na shromáždění lidu, úředníků a kněze
– pak theokracie – vláda chrámového kněžstva
– vystřídána světskou mocí – panovník (zástupce boha na Z)
– palác – pevnost s hradbami, sídlo vládce – palácové hospodářství

– válečné soupeření městských států o hegemonii – vznik monarchie – růst autority vládce (dříve voj.náčelník) = král s neomezenou voj., kněžskou a soudní mocí
– obchodní styky měst.států s Přední Asií a Indií

Nejstarší městské státy
1. ERIDU – nejstarší město (podle babylonské tradice sídlo nejstaršího člověka Adapi)
– od pol.4.tis.př.n.l.; vladař Alulim

2. URUK – doklady prehistorického osídlení
– pochází odtud Epos o Gilgamešovi
– umělec.památky z konce 4. a poč.3.tis.př.n.l. – reliéfy (téma : lovecké scény + kultovní obřady)

3. UR – podle Bible vlast Abrahámova
– památky z pol.3.tis.př.n.l. – rozsáhlá pohřebiště, v hrobech vládců bohatství + lidské oběti
– „standarta z Uru“ = 2 desky, mozaiky z lazuritu, perleti a červeného vápence

4. LAGAŠ – po.3.tis.př.n.l. – 1.záznamy o stavbách chrámů, hradeb, zavlažovacích kanálů (klínopisný archív)
– záznamy o konflikty se sousední UMMOU (nápis na kamenné desce = stéle s reliéfními obrazy supů požírajících hlavy nepřátel = supí stéla)

5. KIŠ – zachováno opevnění civilizace a Mesilimův palác

Kultura sumerské civilizace
způsob obživy – převážně zemědělství, pak řemesla, obchod, lov, rybolov; pěstování pšenice, ječmene, luštěnin, ovoce /datle/, zeleniny; chov ovcí, skotu, vepřů, koz
– obdělávání půdy zdokonaleným hákem a kovovou radlicí a nálevkou na setí zrní
– vynález kola – stavba vozu (dopravní prostředek i součást voj.techniky), využití tažných zvířat
– pokrok v metalurgii – převaha bronzových nástrojů
– nedostatek dřeva, kovu, kamene – dovoz X dostatek hlíny
– hrnčířství – hrnčířský kruh
– textilní výroba: tkaní, předení, vlnařství

stavby – budování kanálů k zavlažování zeměděl.půdy, dopravních spojů
– chrámy – vysoké na vysokých terasách
– zikkuraty – stupňovité věže, nahoře svatyně
– reliéfní cihly – vypalované a glazované
– trojlodní stavby obdélníkového půdorysu, valené klenby
– města s pravidelnou sítí ulic a hradbami
– v Uruku – atriový typ domku = čtvercová zahrada, kolem ní místnosti

sochařství – kov kámen hlína
– drobné sošky lidí, zvířat, bohů
– reliéfní umění (plast,obraz) – oslava skutků panovníka, náb.scény, hist.nápisy tesané na dřevo

malířství – nástěnné malby
– umělecké předměty z Au, Ag, slonoviny, perel (šperky)
– ozdoby zvířecích hlav na strunných nástrojích

písmo – nejprve obrázkové = piktografické písmo – nejstarší typ
logogram = 1 obrázek = 1 slovo
ideogram = 1 obrázek = 1 myšlenka (spojení dvou slov)
– původně záznamy ve svislých sloupcích
– od poč.3.tis.př.n.l. – klínové písmo – vodorovné řádky, na vlhké hliněné destičce
– krátké čáry tvaru klínu vytvořené seříznutým rákosovým stéblem (rydlem) do tvaru ▲
– školení písaři
– rozšířilo se i do Přední Asie
– r.1802 rozluštěno něm.profesorem G.F.Grotefendem

matematika – vytvořena šedesátková soustava
– základy geometrie – objemy, povrchy těles – při výkopu zeminy (stavba kanálů)
– vytvořeny délkové a objemové jednotky
– řešení rovnic a slovních úloh , mocniny, odmocniny

astronomie – vytvořen kalendář (rok = 12 měsíců, měsíc = 7denní týdny, den + noc = 24hod.) – potřeba předem určovat dobu záplav

náboženství – polyteismus
– vznik světa dle přání bohů nebes, země, moře a vzduchu
– čl.stvořen z hlíny, aby sloužil bohům – jeho činnost je řízena bohy

2. Akkadská říše (2300 – 2200 př.n.l.)
– první centralizovaný stát
– pronikání semitských kmenů – ovládli sumerskou civilizaci (zřízeni místodržitelé a voj.posádka)
– sjednotil – vládce Sargon I.
– výbojná tažení – bohatá kořist ze Sýrie, vítězné války na pobřeží Perského zálivu
– r.2200 př.n.l. – 100letá nadvláda Gutejců (kmen z íránského pohoří Zargos)
– po jejich vyhnání – krátké období sumerské renesance – nadvláda města Uru
– pronikání semitských Amoritů (3./2.tis.př.n.l.) – ukončili moc urských vládců

Kultura Akkadské říše
– báseň Nářek nad zkázou města Uru
– náboženství – astrální polyteismus

3. Babylonie (2.tis.př.n.l. – jih Mezopotámie)
– nový centralizovaný stát, vznikl 400 let po zániku Akkadské říše

A. Starobabylonská říše (asi 1900 – 1600 př.n.l.)
– boje amoritských vládců v čele jednotlivých měst
– r.1800 př.n.l. v popředí Babylonie – král Chamurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř.Tigridu)
– země rozdělena na oblasti a okresy se správci
– zvětšení orné půdy – vyšší výnosy
– ovládnutí obou toků po celé délce
– dálkový obchod
– rozvoj řemesel – dokonalejší nářadí, umělecké předměty z Au, Ag
– pevný stát řízený podle zákonů – Chamurapiho zákoník = jeden z prvních v dějinách lidstva, obsahuje ustanovení v oblasti trestního práva, majetkových otázkách, rodinných, dědických atd.

– 3 skupiny obyvatel s odlišným právním postavením:
1. awilum = nejbohatší, svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané (vlastníci pozemků a otroků)
2. muškéni = nižší vrstva, svobodní, závislí na privilegovaných – řemeslníci, ze,ědělci
3. otroci = nejnižší vrstva, nesvobodní, bezprávní služebníci, mohli se kupovat, dědit
– r.1597 př.n.l říše dobyta a vypleněna Chetity

B. Středobabylonská říše (asi 1500 – 1200 př.n.l.)
– po zániku Starobabylonské říše území ovládnuto dynastií Kassitů (přistěhovalci z pohoří Zargos)
– přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice
– obchod a mírové vztahy s Egyptem, Chetity
– r.1235 pád kassitské dynastie – Babylon byl dobyt Asyřany

C. Novobabylonská = chaldejská říše (626 – 539 př.n.l.)
– r.625 vyhnáni Asyřané králem chaldejského původu Nabopolaslavem = zakladatel říše
– nástupce: Nabukadnezar II. – období rozmachu říše
– r.578 př.n.l. dobyl Jeruzalém, dovlekl tisíce obyvatel = babylonské zajetí
– r.539 př.n.l. říše dobyta a ovládnuta perským králem

Kultura babylonské říše
– mýtus o stvoření světa (oslava boha Marduka) – přednášen o novoročních svátcích (2 týdny) nejvyšším knězem
sochařství – reliéfy (skutky panovníka, boje)

stavby – chrámy na vysokých terasách
– zikkuraty ( = pnoucí se do výšky): Babylonská věž (za Nabukadnezara II.; 90 m, plocha 90*90 m)
– výstavné obytné čtvrti s pravidelným systémem ulic
– 9 bran (Ištařina brána); 3 Nabukadnezarovi paláce, div světa: Visuté zahrady Semiramidini

4. Asýrie (od 3.tis.př.n.l.)
– území S Mezopotámie (horní tok Tigridu)
– 8.stol.př.n.l. mohutná říše (ovládla i Egypt)
– 7.stol.př.n.l. rozpad říše
– soupeř okolních států – Babylonie, Egypt, Chetitové, Féničané

A. Staroasyrská říše (2000 – 1750 př.n.l.)
– původně městský stát AŠŠUR – hospodářský rozkvět
– důležitá obchodní křižovatka
– Šamša Adád I. – dobyl S Babylonii, pak úpadek
– za Chamurapiho nadvláda Babylonie
– r.1650 př.n.l. pronikání Churritů – vytvořili mocný stát Mitamii (sahal do V Sýrie, J Arménie; rozvrácen Chetity)

B. Středoasyrská říše (1350 – 1078 př.n.l.)
– znovusjednocení, dobytí Babylonie
– dočasné oslabení – ohrožení aramejskými a chaldejskými kmeny
– Tiglatpilesar I. – rozkvět, obnovil kontrolu nad obchodními cestami, dobyl některá fénická města

C. Novoasyrská říše (911 – 612 př.n.l.)
– nejmocnější centralizované říše Předního východu
– první systematicky cvičená profesionální armáda = královský pluk (kopí, šípy, těžké vozy…)
– Salmanasassar III. – ovládl celou Sýrii; získal kontrolu nad obchodem s Fe, Ag a dřevem
– Ašurbanipal II. – dobyl fénická města, krutý, potlačil babylonské povstání, neudržel Egypt
– Sargon II. – porazil stát Urartu ( V obl.Malé Asie a Arménie, potomci Churritů; r.590 kořist médské říše)
– Sinacherib – r.689 př.n.l. dobyl Babylon
– největší územní rozsah (Sýrie, Palestina, Egypt, Írán, Babylon, část M.Asie) X počátky krize (nájezdy kočovníků ze S, povstání v dobytých oblastech, spory o trůn)
– r. 605 př.n.l. rozvrácena útoky Médů a Babylonie

Kultura asyrské říše
– centrum: město Ninive (r.612 př.n.l. dobyto)
– Ašurbanipalova knihovna – tisíce tabulek s klínovým písmem (modlitby, věštby, nauková díla)
– Epos o Gilgamešovi – původně sumerský, známý v akkadské verzi zachované v Ninive
– obsahuje i báji o potopě světa – převzata v Starém zákoně
– hl.hrdina – Gilgameš – 2/3 bůh, 1/3 člověk