Staroorientální despocie III
I. EGYPT
– území podél Nilu (delta)
– suché a teplé podnebí, pravidelné záplavy (červen-říjen) – příznivé pro zemědělství
o polní práce: listopad-únor
o zrání: březen-červen
o 2x-4x sklizeň
o pěstování obilí, luštěnin, zeleniny, ovoce
o chov ovcí, skotu, drůbeže, vepřů, rybolov
– řemeslná výroba – kamenné a měděné a bronzové nástroje; kovářství; kovolitectví; hrnčířství (kruh, vypalování v peci); keramika; počátky sklářství; plátenictví (barvení rostlinnými barvivy); textilní výroba (primitivní stav); výroba lodí; nábytku
– výměnný obchod mezi zemědělci
– lodní doprava po Nilu (dovoz dřeva, mědi)
= období neolitického a chalkolitického vývoje Egypta
Předdynastické období (2000 let)
Dolní Egypt – na S v nilské deltě fajúmské oáze; převaha zemědělství – pomalejší vývoj
Horní Egypt – na J při středním toku Nilu; převaha kočovného pastevectví a lovu
– nutnost odvodňování zaplavených pozemků (kanály); zavlažování výše položených polí
– těžba zlata; majetková nerovnost
– r.3100 př.n.l. sjednotil Meni Egypt (potřeba regulace vodního toku po celé jeho délce; aby nebyla zničena úroda)
sociální rozvrstvení obyvatelstva a správa státu
1. král = faraón – nejvyšší představitel státu; vtělený bůh – uctíván jako bůh; neomezená vláda; nejvyšší soudce a velitel vojska
2. královští úředníci – správci krajů; soudci; dozor nad stavbami a výběrem daní
vezír – nejvyšší, správce státní pokladny
pomocníci – písaři, výběrčí daní, správci sýpek
3. kněží – opora krále; právo konat náb.obřady; udržovali lid v bázni a poslušnosti
4. vojáci – zabezpečovali klid v zemi; ochrana před útoky nepřátel; vedení výbojných válek
5. řemeslníci – svobodní (+ sochaři, malíři, lékaři)
6. zemědělci – nižší a nejpočetnější skupina; svobodní; obdělávali přidělenou půdu; odváděli daně
7. otroci – nesvobodní, bezprávní, pracovní síly
PERIODIZACE DĚJIN STAROVBĚKÉHO EGYPTA (31 dynastií)
A. Stará říše (2700 – 2180 př.n.l.)
– politický, kulturní za vlády 3.a 6.dynastie
– královské sídlo Mennofer (řec.Memphis)
– stavba pyramid
– říše rozdělena na 38, pak na 42 krajů = nomů
– válečné výboje do Núbie, Libye
– dálkový obchod
1. přechodné období
– na konci Staré říše oslabení až zánik státního centralismu – rozpad na menší státy – hospodářská krize, chaos, hladomor
B. Střední říše (2040 – 1786 př.n.l.)
– sjednocení – Mentuhotep II. (11.dynastie) – obnovena prosperita
– sídlo – Vesét (řec.Théby) v Horním Egyptě
– rozšíření státu na Sinajský pol.; výpravy do Núbie a Somálska
– budování hrází a zavodňovacích staveb
– obchod s Krétou, Kyprem, Pelestinou
– kult boha Amona
2. přechodné období
– vnitřní rozpory, oslabení královské moci
– pronikání koč.kmenů Hyksósú – převzali a rozšířili egyptskou kulturu a náboženství (přilby, luky, meče, štíty, vozy)
C. Nová říše (1560 – 1080 př.n.l.)
– r.1560 př.n.l. vyhnání Hyksósú – vládce Ahmós I. (18.-20.dynastie)
– největší územní rozsah – výbojné války, silná armáda
– hosp.vzestup X počátek krize – mocenský konflikt mezi panovníkem a kněžstvem, (růst moci, bohatství)
– náb.reforma Amenhotepa II. – zákaz mnoho božství, uctívání nového boha Slunce Atona; přejmenoval se na Achnatona; nové sídlo – Achetaton
– po jeho smrti – Tutanchamon – sídlo opět ve Vesetu, kult boha Amona
– pohřbívání v hrobkách vytesaných do skal – Údolí králů
– Ramess II. – boje s Chetity o Sýrii a Palestinu – r.1270 př.n.l. nejstarší mírová smlouva v děinách lidstva
3. přechodné období = pozdní doba (11. a 6.stol.př.n.l.)
– růst vlivu Libye na S; Núbie na J
– 7.stol.př.n.l nadvláda Asýrie
– nový rozmach za sajské dynastie (26.dynastie) /podle původu z města Sais v deltě/ – vláda 150 let
– r.525 př.n.l. součást perské říše
– r.332 př.n.l. vláda Alexandra Makedonského
– po jeho smrti vláda Ptolemaiovců
Kultura starověkého Egypta
1. písmo
– od 2.pol. 4.tis.př.n.l. – potřeba organizace a řízení společnosti; literární díla
– r.1822 rozluštěno J.F.Champollionem – Rossitská deska
– materiál: kámen, papyrusové svitky(rákosovitá rostlina) – třtinové pero, štěteček; inkoust z dozrávajících ořechů
typy písma:
o hieroglyfy = obrázkové – posvátné písmo, nápisy tesány do kamene; původně obrázky zpodobovaly různé předměty, pak se staly symbolem pro skupiny souhlásek (samohlásky se nezaznamenávaly)
o hieratické = kněžské, posvátné – texty na papyrech (počátky Staré říše)
o démotické = lidové – jednodušší, 7.stol.př.n.l.; nepoužívalo se pro náb.texty, ale pro běžné záznamy, úřední zprávy, zápisy daní
2. literatura
a. náboženské texty
– texty pyramid – o představách posmrtného života; magická říkadla; pohřební a obětní rituály; vyprávění o posmrtných osudech králů
– knihy mrtvých – rady a poučení zemřelým na cestu do záhrobí – jak obstát před posledním soudem; jak se vracet na pozemský svět – období Nové říše
– oslavné hymny na počest bohů – Achnatonův Hymnus na Slunce
– legendy a mýty
b. světské texty
– životopisy významných hodnostářů na stěnách hrobek – od doby Staré říše
– nápisy o historických událostech, válečných úspěších – na stěnách chrámů (Karnak)
– lékařská pojednání o lécích, léčení ran)
– sbírky matematických a geometrických příkladů
– knihy moudrých rad do života – od doby Staré říše – ponaučení otce synovi do manželství, výchově dětí, rady pro veřejnou činnost; rady králů svým nástupcům
– pohádky, milostné písně, povídky a novely ze života – o povstání chudiny (Stará říše), o životě významných osobností – Egypťan Sinuhet
3. věda
– vědní obory vznikly z potřeb každodenní praxe
astronomie – předpovídání záplav a doby jejich trvání podle pohybu hvězd; kalendář s 365 dny, 12 měsíci po 30 dnech + 5 dní na oslavu
matematika (zvláště geometrie, trigonometrie) – výměra polí, výpočty plochy a objemu těles (výpočet objemu zeminy při výkopu kanálů); výše daní; použití desetinné číselné soustavy; zvláštní znaky pro čísla; pevné jednotky váhy
historie – záznamy o panovnících (chronologická posloupnost), ne vypsání dějin (dějepis)
lékařství – spojitost s vírou v posmrtný život; duch zemřelého může po smrti žít, bude-li jeho tělo zachováno v neporušeném stavu; vhodné suché počasí a žhavý písek
– mumifikace – vyňaty vnitřnosti s vyjímkou srdce, vloženy do zvláštních nádob, zality voskem, tělo vysušeno solí se sodou, napuštěno olejem a pryskyřicemi (balzamování), zabaleno do lněných obinadel a vloženo do rakve (Au, Ag, dřevěné) – získání znalostí o lidském těle
anatomie – složité operace, lékařské učebnice s popisy chorob a způsobu léčby; specifikace lékařských oborů – chirurgie, oční a zubní lékařství
4. architektura
– většina staveb a děl spojena s úctou k mrtvým
o mastaby – nejstarší hrobky na Z břehu Nilu (na Z je prý temná říše smrti); obdélníkový půdorys; v podzemí pohřební komora se sarkofágem = náhrobek, uzavřená rakev z trvanlivého materiálu, zdobená nebo s podobou mrtvého; přístup svislou šachtou
o pyramidy – královské hrobky; čtvercový stupňovitý jehlan z mnoha tisíců kamenných přesně opracovaných kvádrů (více než 1t váhy) – přikládány těsně k sobě bez tmelu nebo malty, pod ním pohřební komora; přístupová cesta zazděna zakryta před lupiči; na V straně pyramidy zádušní chrám; v okolí pohřebiště příbuzných;
ze Staré říše – Sakkára – nejstarší pyramida krále Džosera (3.dynastie)
– Gíza (dnes předměstí Káhiry) – největší pyramida Cheopsova (4.dynastie)
– krále Chefréna = Rachefa v popředí s kamennou sfingou = socha s lvím tělem a hlavou panovníka
o hrobky vytesané ve skále – Nová říše – Z břeh Nilu u Vesetu = Údolí králů, Údolí královen – rituálně spojeny se zádušními chrámy na okraji pouště; bohatá výzdoba (malby); pohřební výbava (Au rakev 19-ti letého Tutanchamona zdobená drahokamy, vložená do 2 dřevěných rakví); sochy; šperky; zdobený zlacený trůn
o chrámy (Karnak, Luxor) – monumentální stavby, Nová říše; zasvěcené bohu Amonovi; přístupová cesta – alej sfing, vstupní brány (pylony), u nich kolosální sochy faraónů a vysoké obelisky; nádvoří pro věřící, za ním sloupová síň – pro obřady; chrámový komplex obehnán dvojitou zdí + skladiště, obydlí kněží, strážců svatyně
o domy a paláce ze sušených cihel (málo se jich dochovalo – např.domky dělníků – stavitelů pyramid
5. sochařství
– sochy faraónů ze žuly v nadživotních velikostech = kolosy – mohutnost, strnulost, věrná podoba, polychromie
– sochy jako součást pohřební výbavy – malé dřevěné nebo hliněné sošky zvířat a lidí
6. malířství
– výzdoba stěn chrámů a hrobek
– neuplatňovala se perspektiva (blízké výjevy na spodním okraji obrazu, vzdálenější ve vyšších rovinách nad sebou)
– scény ze všedního života, z práce zemědělců nebo řemeslníků, výjevy z bitev; obrazy zvířat, rostlin, lidské činnosti
– postava krále svou velikostí převyšuje ostatní
– zobrazení lidské postavy: hlava, nohy, ruce z profilu; oči a tělo zepředu
2.) Oblast Malé Asie (Anatolie)
– spojnice mezi Egejskou oblastí, Balkánem a Asií
– přírodní podmínky – převážně hornatá oblast – uprostřed náhorní rovina, kolem vysoká neschůdná pohoří (Taurus, Antitaurus, Pontské pohoří), úrodnější planiny při pobřeží nebo u řek § rozdrobenost,nejednotnost
– málo vodních srážek (jen v údolí) – nevhodné pro zemědělství
způsob obživy
o převaha zemědělství, zvláště pastevectví – chov ovcí, koz, skotu
o řemeslná výroba – rozvoj metalurgie (naleziště rud v horách) – těžba Cu, Ag, zpracování Au asi od 2.tis.př.n.l.
– zpočátku městské státy
– období chalkolitu – doklad sociálních rozdílů – výbava hrobů např. Priamův poklad v Tróji
– asyrské osady – doba bronzová (20. a 19.stol.př.n.l.) – sídliště městského typu zal.asyrskými obchodníky zvláště ve stř.části (později Kappadokie)
– od 2.tis.př.n.l. příchod indoevrop.kmenů Chetitů, Luvijců, Palajců – obchodní centra ve stř. a V části poloostrova
– války mezi městskými státy – vznik státních útvarů