Staroslověnská literatura na Velké Moravě

Počátky spadají do 2. pol. 9. stol. a jsou spojeny s osobami Konstantina a Metoděje, kteří přišli na Velkou Moravu. Na pozvání knížete Rastislava.
Konstantin a Metoděj pocházeli ze Soluně. Vytvořili jazyk Staroslověnštinu, která vznikla na základě Bulharskomakedonského nářečí. Kterým se mluvilo v okolí Soluně.
Konstantin vytvořil pro staroslověnštinu písmo, hlaholici, byla vytvořena s malé řecké abecedy.Hlaholici pak jejich žáci přetvořili na druhé slovanské písmo, cyrilici.
Konstantin byl knihovník a učitel filozofie na cařihradské univerzitě. Svoje druhé jméno Cyril přijal v klášteře.
Metoděj působil jako diplomat u byzantského císaře. R. 869 byl papežem ustanoven jako 1 moravský arcibiskup. Měly spory s knížetem Svatoplukem a proto byli po jeho smrti vyhnáni jeho žáci ze země. Část odešla do Bulharska a část do nově vznikajícího českého státu, ke se jejich útočištěm stal Sázavský klášter.

Na Velké Moravě vzniklo několik lit. děl:
Proglas – veršovaná předmluva k evangeliu, ve které autor, pravděpodobně Konstantin, obhajuje právo Slovanů poslouchat bohoslužby v jazyce, kterému rozumějí, obhajoba staroslověnštiny.

Životy psané prózou:
Životy Konstantina a Metoděje – dva prózou složené životopisy – Panonské legendy. Zabývají se událostmi od jejich narození až po jejich smrt.

Po Metodějově smrti se centrem kultury stává Český stát.