STAVBA : Neuron se skládá z těla (velikost 10 až 100m) a výběžků různé délky (až 1 m).

1) TĚLO: (perikaryon, cyton)
– neuron je v podstatě obyčejná buňka – tzn. obsahuje všechny základní organely
– tvar : kulovitý, vřetenovitý
stavba:
• na povrchu cytoplasmatická membrána = neurilema
– v cytoplasmě neuronu se nacházejí vláknité útvary zvané neurofibrily, a to jak v těle, tak i v nervových vláknech
– obsahuje receptory ( bílkovinové molekuly se sacharidem na povrchu )
Receptory – zaznamenávají podněty z vnitřího i vnějšího prostředí

receptory jsou citlivé na : a) neurotransmitery ( přenos vzruchu mezi neurony )
b) neuromodulátory
c) hormony
• základní cytoplasma = neuroplasma
• jádro = zpravidla kulovité s jedním i více jadérky
• mitochondrie a lysozómy
• drsné endoplasmatické retikulum – produkuje bílkoviny – má na sobě hodně ribosomů = vytvářejí při barvení tzv. tigroidní hmotu, což jsou tmavé shluky nazývané Nisslova tělíska

Neurofilamenty : procházejí v různých směrech neuroplasmou – podílí se na šíření nerv. vzruchů
Mitochondrie se nalézají nejen v těle, ale také ve výběžcích. Zvláštností neuronů je, že v dospělosti nemají centriol – ztrácejí schopnost dělit se. Dle dříve všeobecně přijímaného názoru se už jednou zničený neuron nenahradí. Neuroplasma těla i výběžků jsou pokryta membránou zvanou neurilema.

2) VÝBĚŽKY :
a) dendrity
– neuron má zpravidla více kratších, rozvětvených a dutých výběžků – které vedou vzruch dostředivě (aferentně), ztenčují se s roztoucí vzdáleností od jádra – jsou místem příjmu signálu a jejich povrch je kryt neurilemou
– a jeden delší výběžek (1m) – ten nazýváme (b) neurity ) = axon
– nejčastěji vede vzruch směrem od těla neuronu – odtředivě (eferentně)
– s buněčným tělem ho spojuje iniciální segment
– axon se může v koncové části bohatě větvit = presynaptické knoflíky = tvoří konečnou výstupní část axonu, která je specializována k uvolňování chem. přenašečů – zprostředkovávají přenos signálu mezi neurony navzájem a mezi neurony a cílovými buňkami
AXON: je specializovaný k vedení akčních potenciálů – vzruchů
: vede signály na delší vzdálenosti směrem od těla neuronu a neúčastní se
vlastního zpracování informací jako dendrity a buněčné tělo
Neurony jsou vzájemně propojeny právě pomocí dendritů a axonů.
Uvádí se, že na jeden neuron připadá 10 až 100 tisíc spojení s dalšími neurony.