Světová próza 1. poloviny 20. století – ROMAIN ROLLAND: PETR A LUCIE

Světová próza 1. poloviny 20. století – ROMAIN ROLLAND: PETR A LUCIE

První světová válka velice zasáhla do cítění a života lidí. Rozvíjí se hlavně realistická literatura, která ukazuje na hrůzy války, na postižení evropských národů válkou. Převážná většina děl vzniká po válce ve 20. letech. K válečné tématice se obracejí autoři světoví i čeští.

Obsah
Protiválečná novela francouzského spisovatele stavějící proti úpadku morálních a společenských hodnot válkou rozvráceného světa humanistický ideál čistého milostného citu. Jak vyplývá z úvodní autorské poznámky, děj novely trvá od středy večer 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918″. Osmnáctiletý Petr Aubier, syn měšťanské rodiny, zatížené konvencemi své stavovské příslušnosti, se uprostřed válečné Paříže sužované nálety nepřátelských letadel náhodně setkává v metru s dívkou Lucií, jež z existenčních důvodů nedokončila studium malířství a je nucena živit se proti vlastnímu přesvědčení malováním kýčařských obrázků na objednávku maloměšťáckých zákazníků. Oba mladí lidé, neuspokojeni dosavadním životem a vzpírající se šovinistické hysterii válečných štváčů a všeobecnému rozvratu mezilidských vztahů, jehož jsou svědky i ve svém bezprostředním okolí, se do sebe zamilují a vzájemným citem jeden druhému navrací víru v život i sebe sama. Přestože si uvědomují dočasnost krásného snu“, neboť i Petr má být za půl roku povolán do armády, záměrně se izolují od okolního obludného světa a uzavírají se do samoty své lásky odhodláni prosadit i proti panující nelidskosti své lidské právo na štěstí. Petr, dosud se jen neuvědoměle bouřící proti morálce rodičů, si pod Luciiným vlivem uvědomuje hlubší kořeny společenské nepravosti a definitivně se odmítá ztotožnit s buržoazně republikánskými ideály své vlasti, v jejímž jménu by měl nasazovat život. Křehký a něžný svět milenců však zákonitě neunikne ničivému vlivu vnějšího světa plného nenávisti a smrti. Na Velký Pátek, uprostřed probouzejícího se jara, kdy se milenci chystají konečně završit svou lásku, hynou za náletu v troskách chrámu při poslechu gregoriánských chorálů.

Další představitelé:
Rusko: m.gorkij: na dně, matka, bosáci, m.šolochov: tichý don, osud člověka, s.jesenin: jaro.

Německo: e.m.remarque: na západní frontě klid, tři kamarádi, nebe nezná vyvolených, lfeuchtwagner: židovka z toleda, žid süs, goya, tmann: budenbrookové, josef a bratři jeho, b.brecht: šestálová opera, strach a bída třetí říše, matka kuráž a její děti,

USA: e.hemingway: stařec a moře, sbohem armádo, komu zvoní hrana, jsteinbeck: na východ od ráje, hrozny hněvu,

Francie: r.rolland, anglie: joyce: dubliňané, odyseus.

Autor
Francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny. Působil jako profesor dějin hudby a umělecký historik a kritik. Dílo: Nad vřavou válečnou, Jan Kryštof, Dobrý člověk ještě žije.