Systém a evoluce rostlin

taxonomické jednotky- taxony- skupiny organismů seskupených podle vzájemných příbuzností(znaky, stavba)

Carl Linné – tvůrce soustavy rostlin. Významný přelom v systematice znamená dílo Charlese Darwina, jehož teorie o vzniku a vývoji druhů přírodním výběrem se stala základem moderní biologie.

Rostlinná říše
nižší rostliny(Thallobionta)
-většinou autotrofní organismy, obsahují v plastydlech různá barviva, chlorofyl A, B, C, D.
– jejich tělo je tvořeno tzv. stélkou
– rozmnožují se vegetativně- dělení organismu, vytvářením kolonií, výtrusy, spóry, rodozměnou.
červené řasy(rodophyta)
– zbarveny do červenohněda, obsahují chlorofyl A,D.
– autotrofní organismy, rozmnožují se dělením, výtrusy, rozpadem stélky.
– žijí v teplých mořích přisedlé na skaliskách, vyjímečně ve sladkých vodách
– vytvářejí keříčkovité trsy, užití v potravinářství
hnědé řasy(chromophyta)
-chlorofyl A,C, karoteny, xantofyly.
rozsivky(Bacillariophycea)
– mohou vytvářet kolonie, mají tělo kryté schránkou, rozmnožují se dělěním
– tzv. bioindikátory- vyskytují se jen v čisté vodě
– po smrti vytváří jejich schránka horninu, tzv.křemelinu
chaluhy(Phaeophycea)
– větší rozměry až 60 cm
– ploché listy, bývají uchyceny na pobřeží, užití jako palivo, hnojivo
– velké množství jódu tj. dostatek výživy, potrava- alginátové ovoce
– farmaceutika, textilní průmysl
krásnoočka(Euglenophyta)
– zelené řasy, chlorofyl A, B.
– jednobuněčné organismy, mají často bičíky, chlorofyly, karoteny, xantofyly tj. tmavě zel.barva
– krásnoočka byla zařazována mezi primitivní živočichy(stigma- světločivná skvrna)
– rozmnožují se dělením, sladká i slaná voda, ochranná vrstva buněk, vakuola

zelené řasy(chlorophyta)
– chlorofylů A, B
– vyjímečně v moři, na souši

zelenivky(Chlorophyceae)
– jedno i vícebuněčné organismy, tělo je tvořeno stélkou
– samostatně nebo v koloniích, cenobie- přesně uspořádaná jedna generace.
– zástupci- Volvox globátor
– Zrněnka
– řetizovka

spájivky(Conjugatophycea)
– malé vláknité řasy, rozmnožují se spájením- konjugace
– vegetativně rozpadnutím vlákna
– zástupci- šroubatka

trubicovky
– různorodé organismy, různé stélky
– zástupci- žabí vlas(tenká zelená řasa)

parožnatky(Charophyceae)
– podobné přesličkám, tvoří porosty v písčitých a bahnitých, ve sladkých vodách

vyšší rostliny(Cormobionta)
– převážně autotrofní, cukariotické, soustava vodivých a krycích pletiv
– vyvinuté ze zelených řas díky ozonové vrstvě

ryniophyty
– v druhorách, rodozměna
mechorosty(Bryophyta)
– nejprimitivnější mají soustavu vodivých pletiv, převažuje gametofyt

pohlavní buňky gametangia
-pelatky- samčí
– zárodečníky- samičí
oplození probíhá nejčastěji ve vodě nebo vlhku z oplozeného vajíčka, zigody vyrůstá sporofyt- stět a tobolka, uzrává na podzim, potom y ní vypadávají výtrusy, začnou klíčit- prvoklíček

játrovky(Marchantipsida)
– mají dvoudomé gamtofyty- rozlišení na samčí a samičí
– zástupci- Prosnice trvalá

mechy(Briopsida)
– tvoří velké plošné porosty
– jedno nebo dvoudomé gamtofyty
– zástupci- ploník obecný
– měřík
– rašeliník-vytváří vrstvy rašeliny tak, že horní část rostliny stále dorůstá, spodní odumírá.
význam mechorostů- zadržují vlhkost- chrání před erozí
– úkryt drobných živočichů, vytváří množství kyslíku a rašelinu

kapraďorosty(Pteridophyta)
– skupina rostlin, které mají vyvinuté cévní svazky

plavuně(Lycopodiopsida)
– převaha sporofytu nad gametofytem
-zástupci- plavuň vidlačka- roste většinou ve vlhku v lesích
– v případě oplození vzniká nový sporofyt y výtrusu vyrůstá gametofyt- prokel

přesličky(Eguisetopsida)
– bylinný vzrůst
-zástupci- – přeslička rolní, lesni- trvalky, mají oddenek- na jaře z něj klíčí
– tzv. jarní hnědá lodyha(klas s výtrusy)
– po vysypání výtrusů odumírá a na jejím místě vyrůstá letní zelená lodyha, vytváří si zásobní látky ukládané v oddenku.

Kapradiny(Polypodiopsida)
– speciální druh rostlin- převážně bylinný stonek ve oddenku
– z oddenku vyrůstají velké složené listy, které mají asimilační a výtrusnou funkci.

-zástupci- kapraď samec- vytváří keříčky, má jasně zelené listy
papratka samičí
nasivka orličí- listy až 2 metry
osladič obecný
sleziník
netík

semenné rostliny(Spermatophyta)
– nejpočetnější skupina rostlin, několik vývojových větví

Cycadophytina(nahosemenné, cykasovisté)
– semeno nemají ukryto v plodu

kapraďosemenné(Lyginodendropsioda)
– lyginodendrové, vyhynulé, předchůdci krytosemenných rostlin

cykasy(Cycadopsida)
– rozmach v druhorách, okrasné, tropy- dnešní palmy
– nízké stromy- dvoudomé(smačí a samičí)
– Strobila – šištice, zralá semena mají dužnatou slupku

jinany(Ginkgopsida)
-zástupci- jinan dvoulaločný -Čína, opadavý, má kulovitá semínka

jehličnany(Pinopsida)
Stromy nebo keře s jehličnkovitými nebo šupinkovitými listy, listy mají pevný epidermis a kutikulu, ponořené průduchy mají kanálky. Generativní orgán- samčí – tyčinky- samičí- plodolisty(semenné šupiny)
opylování větrem- pylové zrnko přistane na vajíčku, které leží volně na plodolistu, oplozená vajíčka dozrávají v křídlatých semenech. Samičí šištice dozrávají v šišky, dřevnatí až 2 roky. Jehličnany mají neopadavé listy.
– smrk- ostré krátké jehličky
– jedle bělokorá- ploché jehlice jsou na koncích zakulacené, rostou vstřícně, hladká borka, rovný kmen, šištice rostou vzhůru.
– borovice lesní- dlouhé jehlice rostou ve svažeccích, jsou ostré mohutné kořeny- roste i na skalách, má pokroucený kmen- hodí se pro bonsaje.
– borovice černá, kleč- drobný vzrůst, hudtá, plazivá-
– borovice vejmutovka- tenké měkké jehličky, okrasná
– jalovec obecný- keříkovitý, krátké ostré jehličky, tmavé,, drobné šištice, používá se na kořenění kořalek
– modřín opadavý- jemné, krátké jehličky, rostou v chomáčích je opadavý.
– tis červený- keř, tmavě hnědé jehličky, jsou na koncích zakulacené, jedovaté červené bobule
– zerav západní- thuje- okrasný
– sekvojec- okrasný- obří stromy až 100metrů se dožívají několika tisíc let(4000)

krytosemenné(Angiospermophytina)
Nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin. Vajíčka uzavřená v útvaru tvořeného z plodolistu pestíku.
vyvíjejí se u nich květy, pohlavní rozmnožování začíná opylením, následuje dvojité oplození v pylové láčce 2 typy buněk, spermatická- splývá s vajíčkem- zygota
vegetativní- splývá se zárodečním vakem- živné pletivo endosperm.

dvouděložné rostliny(Bangoliopsida)
– klíčí dvěma dělohami, listy mívají většinou sítňatou žilnatinu- zpeřená žilnatina 4 až 5 četné květy.