Tvorba májovců ve vývoji společnosti 19. století – VÍTĚZSLAV HÁLEK
VÍTĚZSLAV HÁLEK: MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA
Děj pojednává o Lidušce, která se zamiluje do muzikanta Toníka. Mají se rádi a stále spolu chodí tancovat. Za Liduškou však začíná chodit Krejza a kostelník všude vykládá o tom, že si Krejza vezme Lidušku za ženu. A tak se také stalo. Na svatbu přijelo mnoho hostů. V kostele při oddavkách položil kněz Lidušce otázku, bere-li si ženicha z lásky či přinucení a zda nemá s někým jiným slib. Liduška odpověděla že má. Po obřadu vyběhla Liduška z kostela a volala Toníka. Nikde ho však neviděla, běžela do hospody a ptala se tam po něm. Když nebyl ani tam, dala zahrát jeho písničku. Poté vyzvala k tanci toho, který vždy sedával s Toníkem. „Ty jsi můj Toník“ zvolala a tančila s ním. Toník však byl tou dobou poslán na vojnu. Liduška se pomátla, čekala na Toníka a hledala ho mezi muzikanty. Začali jí říkat muzikantská Liduška, říkali jí tak všichni kromě „zlatého ženicha“. Liduška se Toníka nikdy nedočkala.
VÍTĚZSLAV HÁLEK: NA STATKU A V CHALOUPCE
Na břehu Vltavy na příkrém svahu stála opuštěná chatrč. V ní se usadil neznámý muž se synkem Jírou. Otec se živil pytláctvím. Ulovenou zvěř prodával plavcům, kteří ji prodávali dále. Jedné noci se otec z lesa nevrátil. Jíra jej našel v lese zastřeleného. V nedaleké vsi pak byl Jíra přijat ve statku u Lísků za pasáka. Líska tím nechybil. Zanedlouho byl Lískův dobytek nejlepší ve vsi. Lískova žena zemřela a sedlák se znovu oženil. Nová hospodyně však neměla Jíru ráda a Lence, dcerce hospodářově, nepřála žádné radosti. Když Lenka dorůstala, bála se selka její krásy, ukládala Lence těžké práce, vykázala ji do čeledníku a jinak ji snižovala. Selka měla na hospodáře velký vliv, a když se mu narodil chlapeček, jako by zapomněl, že je Lenka také jeho krev. Jednou Jíra zašel do opuštěné chatrče a našel tam staré modlitby a v nich zápis, že jeho předkové žili kdysi na Lískově statku a že museli statek po dlouhých válkách pro velkou nouzi opustit. Jíra se tedy stal zvláštní náhodou pasákem na statku, kde jeho předkové hospodařili. I lesy, ve kterých jeho otec pytlačil, náležely kdysi jeho rodu. Když se hospodyně dozvěděla, čeho se Jíra v chatrči dočetl, vyhnala ho. Jíra se nastěhoval do opuštěné chatrče. Tam za ním prchla i Lenka, která nemohla vystát macechu. Když si hospodář uvědomil, jak na svou dceru zapomněl, že Lenka po krutém zacházení prchla z domu, trápil se, až z toho onemocněl. Selka ze strachu o sebe utekla. Lenka se dozvěděla, že otec je nemocný, a tak šla otce ošetřovat, než se selka vrátí. Sedlák se jen pomalu dostával z těžké nemoci. Za selčiny nepřítomnosti hospodařil na statku Jíra s Lenkou. Líska dával Jírovi statek, ale Jíra odmítl, i když Líska poukazoval, že statek kdysi patřil Jírovým předkům. Jíra chtěl jenom chaloupku. Pak si vzal Lenku a měli spolu děti. Uplynul rok a selka se ještě nevrátila. Jednou přišla selka na statek, a když tam nikoho nezastihla, připlížila se až pod okna chaloupky, kde spatřila šťastného Lísku s Jírou, s Lenkou a vnoučetem. Když ji spatřili, začala prchat, zřítila se ze svahu až k Vltavě a zahynula. Pes Vořech, který ji chtěl zachránit, zahynul s ní.
