TYPY ROZHODOVÁNÍ

1. Rozhodování
představuje malou zátěž jedince
při nalezení řešení je nedotčen konfliktem

2. Frustrace
po odstranění překážky nejsou následky nějak patrné
z latinského slova frustra = překážka
na cestě mezi mnou a cílem je překážka
co můžeme dělat s překážkou:
– můžu ji zrušit
– volím si náhradní cíl, který je podobný původnímu cíli
– překonám překážku
– obejdu překážku
Typ překážky
1. Vnější
jsem doma zamknutá bez klíčů → nejdu do školy
může být v podobě fyzické či v podobě zákazu, vyhrožování
různé lidé, ideové střety ,…..
2. Vnitřní
lenost → nejdu do školy
strach
→ následky tohoto konfliktu jsou větší než při rozhodování nezanechává trvalé následky
Frustrační tolerance = odolnost jedince zdolávat překážky
v dětství je velmi nízká v dospělosti roste
odolnost se dá postupně zvyšovat díky vlastnímu úsilí
(zvyšováním zátěže je možné frustrační toleranci zvýšit)
Aktivity, které nelze považovat za řešení konfliktu
1. Stanovím si cíl, ale úplně o něčem jiném (například trápí mě maturity, jdu si koupit boty → nic nevyřeším)
2. Únik, útěk – uniknu před překážkou
3. Rezignace – sedím, koukám a čekám zda se to vyřeší

3. Deprivace
z latinského slova deprivace = mít nedostatek (strádání)
prolongování frustrace – dlouhodobá neschopnost dojít k cíly
1. Biologická deprivace
dlouhodobá nemožnost uspokojení základních biologických potřeb (jídlo,….)
2. Psychická deprivace
deprivace v oblasti sociálních potřeb
jedinec dlouhodobě nemůže uspokojovat potřeby, typicky lidské potřeby (životních perspektiv, být uznáván,…….)
3. Emocionální deprivace
vyčleňuje se z psychické deprivace
nejviditelnější dopad
nejsou uspokojované city
například mít někoho rád a aby mě měl někdo rád
v období dětství – ohrožení vývoje jedince
jsou to děti z institucí náhradní rodinné péče
nejcitlivější období – 1 rok života dítěte

Projevy emocionální deprivace
lidé se nám jeví osamocení, uzavření, nemají zájem se zviditelňovat
horší výsledky v různých druzích činností ← snížení sebevědomí, konfliktogenní typy
různé podoby agrese – citová oploštělost (když se chce zviditelnit)
Jak se dítě může vyrovnat s emocionální deprivací?

Reakce na deprivaci
1. Kompenzace (vyrovnání)
dítě se snaží vyrovnat se se situací, nalezením jiného živého objektu (sourozenec, prarodič, učitele,
vychovatele, cizí člověk, zvířata)
okolí může hodnotit dítě jako vlezlý
2. Substituce (nahradí)
objektem jsou neživé objekty (jídlo, nakupování zbytečností, oblastí idejí, názorů, postojů → zastánce různých
ideologií)
3. Rezignace
člověk to příjme
většinou neuvědomované
citová oploštělost → může přerůst v citovou tupost (absolutní nezájem, vše jde kolem něj)
– Negativismus
jedinec se snaží za každou senu na sebe upozornit, paradoxní reakce, živočišné projevy, obranné reakce

Subdeprivace
mírnější (varianta) podoba deprivace
až koncem 80. – 90. let se začal pojem objevovat
bývá velmi obtížné identifikovatelné
později můžeme začít s pomocí
Situace ze kterých vyplývá subdeprivace
a. Dítě je nechtěné z hlediska času
b. Dítě je nechtěné z hlediska pohlaví
c. V postojích vůči dítěti zamítavý postoj
d. Nezralost rodičů
e. Citově deprimovaný jedinec některé ze svých projevů přenášejí na své potomstvo
f. Ambiciózní výchova

Skor maladaptace
tím se dá odhalit subdeprivace
a. Menší odolnost vůči zátěžím (Jung, psychologická oblast)
neumějí přijímat nové prostředí
b. menší oblíbenost ve skupině
bývají označováni: zbabělci
někdy se u nich objevují agresivní projevy – nadávky, fyzické útoky, chtějí se zviditelnit
únik do nemoci → zvýšená nemocnost
c. Průměrné až podprůměrné výkony
děti dostatečné až nedostatečné
d. Citová labilita (nevyrovnanost)

1 citová kvalita nemá dlouhodobé trvání
u předškolních dětí často

Vznik subdeprivace
rodiny podnikatelů, rodiny s nízkým sociálním statusem
Následky deprivace
jsou dlouhodobé
často si to jedinec nese celý život
spouštěč psychózy (schizofrenie – má různé formy)

4. Stres
stres = tíha, tíseň
stav organismu, který je výsledkem působením nepřiměřených dlouhodobých podnětů
zasahují buď oblast tělesnou či duševní (ale i kombinace)
důsledek – ztráta celkové obranyschopnosti organismu
stav, kdy selhávají veškeré účinné ochranné, obranné i adaptační schopnosti (vlastnosti) organismu
→ stav celkového vyčerpání organismu
→ může dojít až k zániku jedince
Stresory (činitelé, které vedou k tomuto stavu)
Stresory materiálního původu
– nedostatek jídla (dlouhodobá)
– dlouhodobé působení hluku
– příliš málo prostoru (osob 70 x 70) po dlouhou dobu
– velký prostor
Stresory sociálního původu
– patologické vztahy v nichž je jedinec účastníkem
– dlouhodobá krize před rozpadem manželství
– patologické vztahy na pracovišti (podezřívavost → úzkost, strach)
Stresory psychického původu
– „za to může některé mé vlastnosti“
– zvýšená ctižádostivost
– ze sebe maximum → vyčerpání
– workoholismus, kariérismus
– cítí se být nedotčen, nedoceněn, přehlížen
– stereotyp
Rozdělení hodnot stresorů (maximálně 100 bodů)
100 b smrt partnera
73 b rozpad vztahu
63 b smrt blízkého
53 b nehoda, úraz
50 b svatba
47 b důchod
45 b odchod ze zaměstnání, nemoc v rodině
39 b rodinný přírůstek, finanční problémy
jestliže se součet stresoru blíží k 300 b → stresová situace
nad 150 b – pravděpodobné, že se objeví stres
signalizují nadměrnou zátěž organismu
u dětí je to jiné – vyšší

Průběh stresu
má 2 fáze + 3. fáze (stav zhroucení)
1. Fáze
zvýšení celkové aktivity (vydává ze sebe maximum)
postupné vyčerpání rezervních sil
2. Fáze
celkové snížení aktivity
jedinec se snaží omezovat nedůležité činnosti
pouze aktivita v tom v čem je to důležité
problémy s rozchodem – odbývá práci a pouze řeší krizi
trvá kratší dobu než 1. fáze
není mnoho energie, která se může vložit do aktivit
výsledek – celkové vyčerpání
Doprovodné projevy ve 2. fázi
= změny ve fungování organismu (civilizační choroby)
– zvýšení krevního tlaku
– zvýšení srdeční činnosti
– zvýšená hladina cholesterolu
– poruchy spánku (nemohu usnout, časté probouzení)
léky ….. odbourání REM fázi → chybí sny
REM fáze = očistec, regenerace
– chorobné změny mozku
zmenšování mozkových buněk
zkracování výběžků
odumírání nervových buněk
→ poruchy pozornosti
stresorový hormon – adrenalin, kortizon

Léčba (terapie)
Jestliže se včas zahájí léčba, tak to nemá následky (→ spoje se natáhnou, buňky se zvětší)
Nutná pomoc druhé osoby
jedinec nepřijímá (brání se) myšlence, že je vyčerpán a stresován
1. Zjistit stresory
2. Zmírnit či odstranit stres (stresory)
změny:
a. Vnější změny
změna pracoviště
rozchod
b. Vnitřní změny
škodliviny je třeba odstranit
přehodnocení postojů, emocí, činností, o sobě
sebepoznání (uvědomění si kladů)
úprava celkového životního stylu
časové rozvržení: práce, zábava, spánek ,relaxace do odpovídajících časových úseků
Antistresová cvičení
jejich podstata v odpovídající fyzické relaxaci
psychická relaxace (hudba)
činnosti založené na imaginaci (představuje si příjemnosti)

ŘEŠENÍ
proces, kdy odstraňujeme překážky, potíže = obnovení rovnováhy
jedinec se řešením dostává do situace než začaly působit zátěžové činitelé
Rady (doporučení): potlačení emocí (nerozčílit se)
změna postoje (dívat se na to druhýma očima)
objektivní sebepoznání (u sebe)