UMĚNÍ A LITERATURA PROTI VÁLCE

– válka byla to nejhorší, co lidstvo potkalo => lidé měli strach => snaha o tom psát
– literatura ve filosofii popisuje, jak válka zasáhla do života lidí

a) STAROVĚK
– války popisovány v eposech: Homér
– „Illias“ – posledních 51 dní posledního 10. roku obléhání Tróji z pozice řeckých vojáků
– spor krále Agamnemóna s nejvýznamějším bojovníkem Achillem. Spor o princeznu, kterou chtějí oba => Achiles odchází z bojů => řecká vojska odpadávají => přítel Partokos chce pomoci => vzal si Achillovu výzbroj x zavražděn Hektorem => Achilles nešťastný => bojuje, zabil Hektora a 9 dní ho vláčel kolem hradeb
– „Odyssea“ – posledních 41 dní před návratem Odyssea do rodné Ithaky – Athéna mu pomáhá při jeho pouti
– historický popis válek:
– Herodotos: „Dějiny“ – dějiny Řeckoperských válek
– Thukydidés: „Dějiny Peloponézských válek“
– hodnotící díla:
– Řecko: Aischylos: „Peršané“ – konflikt dvou národů, morální drama
– Euripidés: „Médea“
– Řím: Galius Julius CAESAR: „Zápisky o Válce galské“

b) STŘEDOVĚK
– války jsou popisovány v kronikách, snaha o zachycení chronologie

c) RENESANCE
– literatura se nezaobírá válkou, zaobírá se člověkem
– v umění antické náměty z války
– Michelle de MONTAIGNE: „Eseje“ – rozsáhlé kritické literární dílo, na pomezí mezi úvahou a popisem, glosuje určité události, zaobírá se jimi, jak by je řešil

d) ROMANTISMUS
– nepopisuje války, jenom revoluce – boj nespokojené části obyvatel proti vládnoucí vrstvě
– Walter SCOTT – „Ivan Hoe“ – historický román, čerpá z období vlády Richarda I. Lví Srdce, za něho vládne jeho národ x likviduje národ, jako obránce se staví Ivan Hoe a Robin Hood
– Alexandr Sergejevič PUŠKIN: „Kapitánská dcerka“

e) REALISMUS
– zabývá se spíše sociálními problémy, než válkami
– v umění zachycení válečných scén jako reakce na revoluce – Evžen Delairou

f) 20. STOLETÍ
– v důsledku válečných konfliktů
– Erich Maria REMARQUE: „Na Západní frontě klid“ – hlavním hrdinou student (trochu autobiografie), který se rozhodne s kamarády jít na frontu x už ve výcviku zjišťuje, že je to jenom dril, že nikdo nerespektuje jejich názory => fronta, snaha přežít => vývoj povah kamarádů => úvahové, popisné
– volné pokračování „Cesta zpátky“
– Ernest HEMINGWAY:
– „Sbohem, armádo!“ – inspirace zážitky 1. světové války, autobiografické prvky
– americký dobrovolník, účastní se bojů na jižní frontě, ztrácí iluze – bez ohledu na lidské ztráty tahanice o území => dezertuje, utíká do Švýcarska, zraněn, seznámí se se zdravotní sestrou x nemůžou se vzít, ona otěhotní a umírá při porodu => vrací se mu hrůzy x dítě žije
– „Komu zvoní hrana“ – americký dobrovolník, bojuje proti fašistům ve Španělsku, seznámí se s dívkou, zamilují se x dostane rozkaz vyhodit most x tvrdě chráněn, položí nálože x odhaleni => on i jeho dívka zůstávají, umírají
– Jaroslav HAŠEK: „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ – Švejk typická venkovská lidová postavička, zesměšňuje důležité vojenské události
– Karel Čapek: reaguje před válkou, symbolické hry – varuje před zneužitím techniky proti lidem
– „RUR“ – lidé vymýšlí roboty x zdokonalí se a předčí lidi => vládnou, vyhlazují lidi, profesor je chce zničit – Primus a Helena x brání jeden druhého => cit => nechává je žít

– 2. světová válka:
– Thomas MANN: „Mario a kouzelník“ – vznik a vývoj italského fašismu x alegoricky popisuje na postavě mrzáka, jakým způsobem ovlivňuje lidi – dokáže je hypnotizovat
– Lion FEUCHTWANGER: „Čekárna“ – vývoj fašismu v německu
– „Gója, čili trpká cesta poznání“ – prolínání soukromého života s okupací Francouzů
– Erich Maria REMARQUE: „Čas žít, čas umírat“ – o vývoji fašismu, o osudech vojáků
– romány zachycující 2. svět. válku: Heller: „Hlava 22“
– umění: vznikají určité směry – odrážejí strach (Dallí: Surrealismus, Picasso: Kubismus, Surma: expresionismus (zakladatel Munk: „Výkřik“)