Vedení vzruchu = signálu

Vedení vzruchu = signálu
Signály z jiných neuronů nebo ze smyslových buněk jsou předávány v místech spojení dvou neuronů nebo spojení smyslové buňky a neuronu = tomuto spojení se říká synapse.
Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu (= presynaptické zakončení neuronu) a vstupní membránou dalšího neuronu (= postsynaptická membrána) – membrána dendritů a buněčného těla. Mezi nimi je synaptická štěrbina.

Po nervovém vlákně (axonu) se šíří vzruch v podobě AP, šíří se k nervovému zakončení neuronu = presynaptickému zakončení. Šíří se jako signál elektrický, na další neuron ale přejde v podobě signálu chemického.

Ze synaptického knoflíku presynaptického zakončení se z vezikulů vylijí mediátory (= neurosekrece) – dají na dalším neuronu vzniku SP. Vylijí se do synaptické štěrbiny, kde se začnou vázat na receptory v postsynaptické membráně druhého neuronu. To vyvolá změny propustnosti membrány pro Na+ ionty. Iontové kanálky se v postsynaptické membráně na několik milisekund otevřou = Na+ vstupují v malém množství do druhé nervové buňky. Tím dochází v těle neuronu či v dendritech k depolarizaci = změna KMP k pozitivnějším hodnotám. To trvá do té doby, než se tyto iontové kanálky uzavřou.
Tuto změnu označujeme jako ESP a mediátorům, které tuto změnu vyvolaly říkáme excitační mediátory.

Opačný děj, který je způsoben inhibičními mediátory označujeme jako ISP. Dochází k hyperpolarizaci – KMP se změní a to k negativnějším hodnotám (-90mV) = z buňky proudí ven K+ podle koncentračního gradientu.

Oba SP vznikají na postsynaptické membráně v oblasti dendritů a těla neuronu. Nemají schopnost se šířit na dlouhé vzdálenosti – nejdále se šírí do oblsti iniciálního segmentu neuronu.
Jestliže zde vznikne dostatečně velká depolarizace = vznikají AP. Po vzniku AP následuje obnovení KMP = repolarizace. Účinkem sodíko – draselných pump v postsynapt. membráně buňky se obnoví původní koncentrace iontů na obou stranách membrány = Na+ ven a K+ dovnitř, samozřejmě za spotřeby ATP.
Hyperpolarizace snižuje možnost vzniku AP.

Pokud dojde k dostatečně velké depolarizaci = dojde k velkému zvýšení propustnosti membrány pro Na+ = vzniká AP a to v oblasti iniciálního segmentu.
Záporný náboj se uvnitř neuronu díky zvýšenému toku Na+ v daném úseku zcela vyrovná a dojde k tomu, že se změní znaménko = uvnitř buňky kladný náboj – vzestupná fáze AP = depolarizace. V této fázi AP dochází v sousedním úseku axonu k depolarizaci a AP se šíří dál po axonu.

Návrat ke klidové hodnotě KMP se uskuteční díky tomu, že se otevřou kanálky pro K+ ionty = dojde ke snížení propustnosti pro Na+ ionty = sestupná fáze AP = repolarizace.
Tímto mechanismem se šíří AP z iniciálního segmentu po celé délce vodivé části neuronu k jiným neuronům nebo k výkoným orgánům.