Vnímání = percepce = čití

-obraz prostředí ve vědomí člověka
1. počitky – odrážení jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, vnímání jedné informace
2. vjemy – odrážejí skutečnost v celcích, souhrn počitků
-receptor přijímá obraz prostředí, proměňuje obraz v nervové vzruchy, které vedou do centrálního nervstva a tím se vytváří obraz z vnějšího prostředí ve vědomí = smyslové požitky
-vnímání – syntetický proces, soubor počitků,
-1 podnět může zvyšovat činnost jiného receptoru
-fyziologicky je počitek výsledkem činnosti jednoho smyslového orgánu
-vjem je výsledkem činnosti několika smyslových orgánů
-analyzátor – receptor + nerv + partie mozku – nervový vzruch se zde mění v počitek
-receptory – chemoreceptory, mechanoreceptory, interreceprory, exteroreceptory
-mezi intenzitou počitku a sílou podnětu existuje určitý vztah:
podprahový podnět – příliš slabý na vyvolání počitku
prahový podnět – vyvolává ještě počitek
nadprahový podnět – příliš silný na počitek, doprovázen bolestí
-souvislost , snižování (zvyšování) různými podněty
-senzibilizace – zvyšování činnosti působením krátkodobých podnětů (sprcha, kofein)
druhy počitků:
a) statické – registrují polohu těla, receptor – střední ucho

b) kinetické – pohyb a plocha těla, receptor – svaly, klouby, šlachy

c) kožní – receptory v kůži, sliznici, podkožní vazivo, oční rohovka
-) teploty – tepla a chladu – chladová těliska víš než tepelná-lokální pocit horka – afektogení – zčervenání
-) taktilní – dotykové – nevíce – konečky prstů, jazyk, záda, ramena
-tlakové – deformace kůže
-vibrační – rytmické dráždění taktilních receptorů, vnímání řeči i hudby
-) bolesti ochranný význam, adaptace na bolest, extroverti větší schopnost, vrozené disproporce na adaptaci – cvik vůle, ostré (říznutí) či tupé (bolené hlavy)

d) čichové – vliv teploty, vlhkosti, denní doby (ráno a večer je to intenzivnější)
-pachy – vůně a zápachy
-rychlá adaptace a otupění

g) chuťové – 4 základní chutě

h) zrakové – vjěm elektromagnetických vln určitých délek
-receptory – sítnice – čb – tyčinky, B – čípky
-teplé barvy – červená, žlutá, oranžová – cholerici, sangvinici, tyto barvy zvyšují činnost vegetativního nervstva, tlaku, tepu
-studené barvy – modrá, zelená – flegmatici, melancholici, zklidňují, vyrovnávají stabilitu
-komplementární – míchané
-achromatopsie – barvoslepost
-daltonismus – snížená čivost červené barvy

i) sluchové – periodické (tóny), neperiodické (hřmoty), 16-10 000Hz, čisté (ladička) a složité (lidský hlas)
-nedoslýchavost, hluchota

j) hmatový – velikost a tvar předmětu

k) útrobní – činnost vnitřních orgánů

Druhy vjemů:
I. chuťový – sladkost, slanost, kyselost, hořkost

II. čichový – Hemingova stupnice
-vůně – kořenová, květinová, pryskyřicová, ovocná
-pachy – hnilobné, spálené

III. sluchový – výška, síla, barva

IV. barevný – 3 stupnice nervových buněk v čípku – vnímají světelné spektrum – podle toho jakou část zabírá ta určitá skupina buněk: červená (oranžová) – zelená – modrá(fialová)
-bílá – všechny 3 typy čípků jsou vystaveny odpovídající intenzitě světelné vlny; černá – absence podnětu
-3 základní barvy: žlutá (z+č) – kyanově červená (č+m) – kyanově modrá (m+z)
-doplňkové barvy – doplňkové dvojce: č + z (nedokážeme vnímat červenou a zároveň zelenou -daltonismus)
ž + m
černá + bílá
-fixujeme-li např. jistou dobu červený předmět a pohlédneme na šedou plochu vidíme zelenou barvu
-vzájemné působení barev:
-fixujeme-li nějakou barvu tak se postupně vlivem působení snižuje intenzita pro naše oko
-vnímání pomocí dopadu paprsku na barvu
-modrá – klid, propadnutí do hlubin
-fialová – neklid a nervozita
-červená – aktivita
-zelená – neutrální
-druhy vnímání:
1. vnímání tvaru
-krátkými po sobě následujícími pohledy postihujeme podstatnou strukturu obrazu, to co zasáhne žlutou skvrnu vnímáme nejostřeji; 4 oční pohyby za sekundu, to co vnímáme spojujeme s minimální zkušeností, když to znám vnímám rychleji
-zákony vnímání tvaru:
a) zákon vztahu figury a pozadí – schopnost je od sebe odlišit
b) zákon podobnosti – podobné prvky jsou považovány za stejné a jsou spojovány do jedné figury
c) zákon blízkosti – blízko ležící body u sebe máme tendenci spojovat do jedné figury
d) zákon hladkého průběhu – přerušované linie máme tendenci vidět nepřerušovaně
e) zákon uzavřenosti – orámované plochy vnímáme jako figury
f) zákon zkušenosti – i u absurdních tvarů jsme schopni spojovat známé prvky a neznámé zaměňovat za známé
-pointilisté – malíři v 19.století malující barevné plochy pomocí barevných teček, Cézané
-surrealisté – zproblematizovali skutečnost, aby tak osvobodili člověka od konvenčního vnímání pozadí a figur

2. vnímání prostoru a času
-vnímání prostoru je vrozené
-zkušenost ovlivňuje lokalizaci postavy v prostoru
-vnímání času je dáno pamětí, když si čas uvědomujeme, že vnímáme souvislost minulým a přítomným časem
-psychický přítomný čas – 6-12s stálé vědomí zážitku

3. vnímání pohybu a hloubky
-moment – 1/18s, 18 obrázků za s = pohyb (trhavý) / film je 24 obrázků jako pohyb /drogy prodlužují moment na 0,5s/
-optické klamy – příčiny – nejsou klamány naše představy, ale vnímání. I když o klamu víme, vnímáme ho a klam se nezmění