VODA, ATMOSFÉRICKÝ TLAK, PROUDĚNÍ VZDUCHU

zdroje:
1) srážky (závisí na formě – v kapalné podobě)
2) podzemní a povrchové toky
voda v půdě:
1) gravitační voda
zastaví se na nepropustném podloží, není důležitá
2) kapilární voda
kořenové vlásky ji nejlépe využívají
3) adsorpční
vázaná na koloidních částečkách
tolerance k vlhkosti:
euryhydrické
stenohydrické
hydrofilní (vlhkomilné) – blatouch, rdesno, pýr
mezofilní – střední nároky
xerofilní – suchomilná; kostřava, pelyněk
hydrofyty – vodní rostl.; stepník malý, kudlanka nábožná
rostl. adaptované na sucho (na nedostatek vlhkosti):
sukulenty – parenchym. pletiva
sklerofyty – máčka ladní, pupava obecná

ATMOSFÉRICKÝ TLAK
jsou na něj citlivé homoiotermní živ. (savci) = stenobarické organismy
mezní hranice pro výskyt savců: 6000 m. n. m.

PROUDĚNÍ VZDUCHU
* 1) vyrovnávání teploty (Země, moře)
2) proudění z míst vyššího tlaku do míst s nižším tlakem
pasáty = obratníky  rovník (při zemi)
antipasáty = rovník  obratník (nad zemí)
hilltopping
někt. bezobratlí se nechávají unášet vzestup. proudy (mouchy, motýli) až na vrchol kopce, tam se potkávají (epigamní chov)
anemorfózy
vady na rostlinách způsobené větrem; větve rostou jen na závětrné straně