Vítězslav Hálek (1835-1874)

– pocházel z Mělnicka, kde strávil své dětství
– organizátor almanachu Máje
– po akademickém gymnáziu studoval na filozofické fakultě v Praze, studia nedokončil, věnuje se novinářské a spisovatelské činnosti
– r.1861 stal se redaktorem Národních listů (uveřejňoval své divadelní a literární kritiky a fejetony)
– byl organizačně činný v Umělecké besedě, společně s Nerudou stál u zrodu nových časopisů – Květy, Lumír

Tvorba:
– psal verše, povídky a dramata
– neprošel existenčními problémy jako J. Neruda oženil se ze zámožnou dívkou

Večerní písně (1859)
– 1. básnická sbírka, okamžitě ho proslavila
– básně s motivy šťastné lásky, jarní přírody, důraz na pozitivní životní hodnoty
– byla kladně přijata čtenáři i kritikou

V přírodě ( 3 svazky,1872-1874)
– nový typ přírodní poezie založený na bezprostředním prolnutí básníka s ní
– jaro zobrazuje jako symbol lásky, v přírodě nachází klid pro lidskou společností plnou rozporů. Snaží se psát o rodném kraji

Pohádky z naší vesnice (1874)
– sociální balady, romance a pohádky-používá básnické formy
– snaží se zobrazit soudobý život na vesnici
– děj je zobrazen do středočeské vesnice
– nejvýznamnější jsou sociální balady, vyjádřil v nich rozpor mezi chudobou a bohatstvím, jsou to příčiny utrpení a neštěstí lidu. Nejznámější:
Dražba-při dražbě krávy-jediný zdroj obživy chudé vdovy a jejích dětí pukne hl.hrdince srdce
Jíra-žebrák Jíra nepořídí žebráním ve mlýně, mstí se a mlýn zapálí, ale mlýnská chasa hodí Jíru do ohně.

Povídky z venkovského života
– první povídky se dotýkají vztahu 2 mladých lidí, kterým různé předsudky, zvláště majetková nerovnost nebo rodiče brání v lásce.
Dokladem je povídka:
Muzikantská Liduška
– rodiče brání své dceři v lásce k chudému muzikantovi Toníkovi a nutí jí bohatého
ale nadutého Krajzu
– když nešťastný Toník vidí, že si jí nemůže vzít,odchází na vojnu
– po jeho odchodu se Liduška zmátne na rozumu

Na statku a v chaloupce
– je zde podán protikladný obraz neradostného života na statku s citovou vyprahlostí a chamtivostí bohatých a idylického vztahu chudých lidí

Na vejminku
– zabývá se vztahy mezi dětmi a jejich stárnoucími rodiči, kteří jsou vystavení krutému zacházení

Pod pustým kopcem
– zobrazuje konzervativního sedláka v jeho protikladu syna, na něhož působí nová doba a svobodomyslné názory. Vezme si chudou dívku proti otcově vůli,odchází ze statku

Povídky z městského prostředí
Poldík rumař (rumiště-skládka)
– příběh obětavého a ušlechtilého muže, pečujícího v době nemoci o syna ženy, kterou kdysi miloval a která ho opustila pro pískaře, jenž nakonec opustil jí.

Napsal několik veršovaných dramat s historickými náměty, nejznámější:
Král Vukašín – zahájil éru prozatímního divadla.

Nejznámější tragédie:
Záviš z Falkenštejna.