Vítězslav HÁLEK (1853 – 1874)

– protipól Nerudy => uznávaný čtenáři i kritikou
– věnuje se próze, poezii, dramatu i novinařině => jako Neruda
– díla:
a) poezie: „Alfréd“ – 1859, ovlivněn německým romantismem => tvrdá kritika
– smutná, pesimistická sbírka o zrazené lásce
– „Večerní písně“ – 1859, vlastenecké, líčí úlohu básníka a poezie pro národ, narážky na kritiku Nerudy
– 2. část: námětem láska, psáno optimisticky, líbivě
– „V přírodě“ – 1874, sbírka lyrické poezie, inspirován rodným Mělnickem
– příroda vzorem pro lidi a společnost, snaží se přírodu popisovat barvitě => 1. pokusy o impresionistické vylíčení
– „Pohádky z naší vesnice“ – např. „Jíra“
– námětem jsou sociální problémy – nepochopení mezi chudými a bohatými, neschopnost si pomáhat, bída => snaha neidealizovat venkov
– rozpor mezi průběhem a koncem básně

b) próza – povídky z venkovského prostředí – námětem majetkové poměry nebo generační spor => rodiče nutí své děti, aby si vzaly někoho bohatého, koho nemilují => děti se podřídí, ale už s rodiči nemají tak dobrý vztah => odplácejí se jim ve stáří
– „Na vejminku“, Muzikantská Liduška“,

c) publicistika – píše fejetony a kritiky

Karolína SVĚTLÁ (1830 – 1899)
– život zdrojem pro díla – otec pruďas, dívky drženy v izolaci, byly vychovávány doma => snaha od reálného života utíkat fantazií
– soukromý učitel ČJ – Petr Mužák ji přivedl k vlastenectví, podnítil ji ze psaní, stal se jejím manželem x po smrti dcery se rozešly, odešla do vesnice Světlá => žije na venkově, pod vlivem Boženy Němcové píše, navazuje vztah s Janem Nerudou x rozchází se s ním
– myšlenka zrovnoprávnění žen
– díla:
a) měšťanská próza – z pražského prostředí s autobiografickým podtextem
– námětem vlastenectví v pražských rodinách nebo zrovnoprávnění žen
– „Černý Petříček“, „První Češka“, „Na úsvitě“
– ženy se za každou cenu chtějí postavit na vlastní nohy i ekonomicky x zaměstnání náročné => předčasně umírají

b) venkovská próza – zasazeno do Podještědí
– prvky realismu, hlavními hrdiny ženy, které jsou popisovány jako rovnoprávné osoby, základním námětem morální vztahy mezi mužem a ženou, počátky realismu
– pohled na morální aspekt ženy – ženy pevnější, důležitější
– „Frantina“ – zastává filosofii, že ženy se mohou o svém osudu rozhodovat samy, že jsou zodpovědnější, morálnější