Znaky demografického vývoje
Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie. Rozmístění lidí je velice nerovnoměrné. Záleží na přírodních podmínkách, společnosti, úrodné půdě, politické situaci, sociálním zajištění, blízkosti k moři, politické situaci, vyspělosti státu apod. Největší soustředěnost lidí je v z. Evropě, Indoganžské nížině, východním pobřeží USA, Číně a Indii. Nejméně osídlená je Sahara, Grónsko, vnitrozemí Austrálie, Antarktida, Himaláje. Průměrná hustota zalidnění je 40 lidí/km2. Největší hustota zalidnění je v Monaku 31000 obyv./km2. Nejmenší hustota je na Sibiři 1-2 obyv./km2i vdalších nepřístupných a nehostinných oblastech Země.
Přírůstek obyvatelstva
Dělí se na přirozený, mechanický a sociální. 1) Přirozený přírůstek slouží ke zjištění porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality). Určuje se v promilích ((počet mrtvých + počet narozených) : celkový počet obyvatel * 1000). Přírůstek spočítáme tak, že od porodnosti odečteme úmrtnost. Největší porodnost je v Asii a Africe (50promile), nejnižší v Evropě (10promile). Nejvyšší mortalita je v Africe (25promile), nejnižší v Evropě (11promile). Fertilita = plodnost určuje počet dětí, které se narodí jedné ženě. Největší fertilita je v Nigeru, Mali (7dětí), nejnižší v západní Evropě (1dítě). Kojenecká úmrtnost je do jednoho roku. Novorozenecká úmrtnost do jednoho měsíce. Dětská úmrtnost do 15 let (Afrika 160promile, Japonsko 4promile). 2) Mechanický přírůstek je vlastně pohyb obyvatelstva. Je dán migrací, nebo-li pohybem. Emigrace = odstěhování, imigrace = přistěhování, reemigrace = člověk se vrátí tam, odkud původně přišel. Lidé migrují za prací, kvůli politické situaci ve státě, válkám, přírodním katastrofám, terorismu, sňatku. Existují 3 druhy migrace: interkontinentální (odsun afrických černochů do Ameriky), v rámci jednoho kontinentu (z Mexika do USA), vnitrostátní (přesun z vesnice do měst). Délka migrace může být trvalá, denní, sezónní. Celkový přírůstek obyvatel se vypočítá: (natalita – mortalita) + (imigrace – emigrace). Nezaměstnanost se určuje v % (lidé vedení na prac. úřadě / počet pracujících lidí * 100).
Struktura obyvatelstva podle pohlaví
Na světě se rodí o 1% více mužů než žen. Muži mají ale větší úmrtnost. Kolem 25 roku se počty vyrovnávají a začínají převažovat ženy. Ženy se dožívají vyššího věku. V muslimských zemích mají ženy horší postavení a převládají muži. Počítá se tzv. index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Grónsko – 1189 mužů/1000 žen, Indie – 1072 mužů/1000 žen. Index feminity určuje počet žen na tisíc mužů. U nás – 1054 žen/ 1000 mužů, Rakousko – 1160 žen/1000 mužů.
Struktura podle věku
Existují tři věkové skupiny – předproduktivní (0-15 let), produktivní (15-65 let), postproduktivní (nad 65 let). Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku. V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let. Věk se dá znázornit koláčovým grafem, nebo věkovou pyramidou. Existuje několik druhů pyramid.