Struktura chromozomů
– soubor dědičných informací (genů) je soustředěn převážně v buněčném jádře
– v b. jádře jsou geny vázány na chromozomy – jejich tvar a velikost je pro daný organismus shodný
– při mitózách se předává obsah jádra
chromatin: komplex nukleových kyselin – především DNA, a bílkovin – histony
: jádro DNA se omotává kolem histonů = * nukleosom a dalším stáčením *
chromozom (=spiralizovaná molekula DNA)
– chromozom se skládá z chromatid a v každé chromatidě je molekula DNA
– chromatoidy jsou spojené centromerou – na ní kynetochor, rozdělování chromatid
poloha centromery:
uprostřed chromozomu: obě ramena oddělená centromerou jsou stejně dlouhá =
metacentrický chromozom
posunuta blíže k jednomu konci : velikost ramen je rozdílná = submetacentrické chromoz.
centromera je umístěna na jednom konci: jednoramenné chromoz. = akrocentrické
teloméra: koncová část chromatid
karyotyp: souhrn chromozomů daného organismu
: udává počet a tvar chromoz. – pomocí toho je organismus zařazován do
jednotlivých rostlinných, živoč. druhů
Mitóza
– viz MO č.3
– zajišťuje rozdělení jádra mezi dceřiné buňky
– mitotické dělení probíhá v několika fázích (interfáze, profáze, metafáze, anafáze, telofáze)
– při mitóze z každého chromozomu * 2 jednochromatidové dceřiné chromozomy – rozcházejí se k opačným pólům buňky = vytváří se tak dvě geneticky rovnocenná dceřiná jádra se stejnou sádkou chromozomů
– na mitózu navazuje cytokineze
– k obnovení dvojité sádky chromozómů dochází v S-fázi buněčného cyklu – probíhá zde intenzivní replikace DNA a syntéza chromozomálních bílkovin
Meioza
– viz MO č.3
– z jader 2n buněk * pohlavní buňky – gamety, mají n počet chromozomů (každá gameta má z původního homologického páru 1 chromoz.)
– probíhá ve dvou mitozách, ale nedochází k replikaci DNA a nezúčastňuje se buněčného cyklu
— heterotypické dělení
— homeotypické dělení
segregace chromoz.: náhodné rozdělení chromoz. do dceřinné b., kombinace