Terciální a kvartérní struktura

 prokaryotní organismy
– cyklické DNA, nemají volné konce
– dihelikální prstenec, který se dále kroutí do pravo či levotočivé struktury zvané SUPERHELIX
– patří sem : nukleoidprokaryotní chromozom, plazmidy, DNA- mitochondrií a chloroplastů

 eukaryotní organismy
– lineární, pentlicovité útvary – chromozomy- vznik:
– CHROMATIN – nukleohistonové vlákno – základní stavební jednotka chromozomu(DNA+histony), DNA se stáčí kolem oktetu histonů o 1,74 závituNUKLEOZOM, dalším stáčením se tvoří SOLENOID, další kondenzací CHROMOZOM
– druhy histonů:H1, H2A, H2B, H3, H4
– histon H1 je připojen k DNA v oblasti mezi nukleozomy
– chromozom se nachází v jádře eukaryotické buňky, které je zřetelně ohraničeno dvojitou biomembránou od okolní cytoplazmy, uvnitř jádra se nachází 1 nebo více jadérek(nucleolus)

– význam chromozomu: nositel dědičné informace (díky DNA, ze které je složen)

– stavba chromozomu:
– primární konstrikce(zaškrcení)- centromera – slouží k upevnění chromozomu k mikrotubulům dělicího vřeténka(centrioly) při mitóze; rozděluje chromozom na 2 ramena
– 2 ramena- k
– kratší rameno – p …na tomto rameni chromozomu Y se vyskytuje tzv. pseudoautozomální oblast vykazující vysoký stupeň homologie sekvence DNA.V tomto lokusu jsou gonozomy X a Y homologní. Význam:vyskytuje se zde SRY (sex – determing region) – její primární produkt „zapíná“ difernciaci varlat ze společného embryonálního vávinu.
 delší rameno – q
– podélně je chromozom rozdělen na 2 chromatidy
– sekundární konstrikce
– telomera – koncová část ramena
– satelity(někdy)
– umístění centromery je v každém chrom. konstantní a pro něj charakteristické, a je proto důležité pro identifikaci chromozomů v karyotypu
– podle umístění centromery v chromozomu rozlišujeme následující typy:

 metacentrický – centromera uprostřed
 submetacentrický(u člověka) – centromera méně či více posunuta k jednomu konci)
 akrocentrický – centromera téměř na konci
 telocentrický – centromera na samém konci
– chromozom je nejlépe pozorovatelný a barvitelný v metafázi
– metoda proužkování chromozomů slouží k lepší orientaci mezi rameny p, q
– spočívá ve specifickém nabarvení chromozomů v mikroskopickém preparátu, kterým vzniknou po délce každého z nich příčné proužky, ty jsou různě široké a vzájemně oddělené opět různě širokými nezbarvenými proužky.Na každém chromozomu se tak objeví specifický vzorec příčného proužkování