Spolupracovníci jsou rovněž významným faktorem ovlivňujícím pracovní spokojenost.
Spolupracovníci jsou pro pracovníka obvykle zdrojem mnoha podnětů. Organizace práce bývá velmi často spíše zdrojem pracovní nespokojenosti, přičemž tomu tak bývá zejména proto, že ji pracovníci nahlížejí jako vnější a změnám pocházejícím z jejich iniciativy nepřístupnou.
Fyzické podmínky práce bývají zdrojem nespokojenosti především tam, kde výrobní proces či užívaná technologie vyžadují takové fyzikální parametry prostředí, které jsou vzhledem k pracovníkům nepříznivé až škodlivé.
Úroveň sociální péče bývala v minulosti alternativně dobře či špatně hodnocena pracovníky v různých podnicích. Obecně byla obvykle pociťována spíše spokojenost s úrovní sociální péče. Současné společenské změny však v řadě případů vedli ke snížení rozsahu i kvality pracovníkům poskytované sociální péče zejména v soukromých podnicích. To může vést ke zvýšení celkové míry jejich pracovní nespokojenosti.
Optimální situaci v tomto směru představuje mírná spokojenost, v některých případech zdravá nespokojenost. Že je stále co zlepšovat i v oblasti využití psychologie v podnikové praxi, ukazují např. zkušenosti z podniků, které v posledních letech – většinou pod tlakem trhu – začali při vzdělávání a tréninku svých řídících pracovníků, obchodníků a pod. spolupracovat s kvalitními psychologii práce. Ocenění této spolupráce ze strany podniků je pozitivní, soc. i ekonomicky přínosné bývá především tam, kde se jedná o trvalé a cílevědomé uplatňování psychologie v práci řídících pracovníků a specialistů i po skončení přímého působení psychologů v podniku.
