Jenská škola

– Koncepci jenské školy lze považovat za syntézu různých vývojových linií mezinárodního reformně-pedagogického hnutí. Jejím zakladatelem je německý pedagog Peter Petersen, který byl průkopníkem snah o „novou výchovu“. Vedl od roku 1923 pokusnou školu při univerzitě v Jeně, kterou postupně přebudoval na školu pracovní. Petersenova reformní škola se stala známou v zahraničí jako tzv. jenský plán (Jenaplan):

 učební skupiny žáků, přesahující ročník. Žáci nejsou sdružováni mechanicky podle jednotlivých ročníků, ale podle věkových skupin (např. jedna skupina sdružuje děti ve věku 6-9 let apod.)

 rytmický týdenní pracovní plán skupiny: vyvážené střídání pedagogických situací (rozhovor, hra, práce, slavnost).

 „školní obytný pokoj“, tj. místnost, na jejímž vytváření se podílejí děti.

 neuplatňuje se známkování a vysvědčení v tradiční formě.

– V jenském plánu jde o vytvoření bohatého, podnětového a volného edukačního prostředí pro děti. Dnešní jenské školy jsou otevřeny pro pozitivní snahy i jiných reformních linií. Tyto alternativní školy pracují nejvíce v Nizozemsku, zatímco v Německu je jich jen malý počet.

Výchozí literatura: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Praha: Portál, 2004 – Jan Průcha