Problém objektivity hodnocení

Problém objektivity hodnocení
Je – li nějaký výrok objektivní, pak se předpokládá, že bude platit za různých okolností a nezávisle na člověku, který jej vyslovuje (lze je ověřit, zda jsou pravdivé).
Účelem snahy po objektivitě je vyvarovat se omylů a chyb hodnocení, které by mohli žákovi uškodit. Hodnocení se totiž mnohdy týká hodnot, které mohou být považovány za relativní. Objektivitu můžeme posuzovat z rozmanitých hledisek, např.: aby hodnocení mělo smysl a plnilo svůj účel, musí být zjištěné údaje pokud možno validní (platné, správné) a spolehlivé (reliabilní).

Validita hodnocení
Je vlastnost hodnocení mající zaručit, že hodnocení zjišťuje všechno to, co se od něj očekává a nic jiného. Např. hodnocení sportovního výkonu v TV by nemělo být ovlivněno chováním žáka, které s výkonem samým nemělo nic společného. Pasch (1998): Řekni jim, co se naučí, nauč je, co jsi jim slíbil, a vyzkoušej je z toho, co jsi vyučoval.
Validita je rozdělována do více okruhů, např.:

Obsahová validita – vypovídá o souladu mezi obsahem hodnocení (co jsme skutečně ohodnotili) a obsahem hodnocené oblasti (co všechno bychom měli ke stanoveným cílům).
Hodnocení není obsahově validní když:
– nepokryje všechny důležité prvky učiva za např. první čtvrtletí
– není rovnoměrné, pokryje sice důležité prvky učiva, ale některé části jsou hodnoceny častěji než ostatní,
– není vhodně zaměřené, tj. týkalo se i látky, která nebyla v prvním čtvrtletí probírána nebo zcela upevněna ( je škoda, když žákovské úsilí není oceněno a posíleno jenom proto, že vyučující nezvládl obsahovou validitu hodnocení.)

Konstruktová validita
(konstrukt = pojem, teoretické vymezení, obecnější charakteristika)
Udává, nakolik se hodnocení týká toho pojmu, tj. určité žákovi kompetence, o který při hodnocení mělo jít. (např. pokud budeme hodnotit „tvořivost“ žáka, nemělo by se nám stát, aby ve skutečnosti byla místo toho hodnocena žákova „píle“ a naopak.)

Souběžná validita
Zjišťuje se porovnáváním výsledků jednoho druhu hodnocení s druhem jiným. (např. porovnání učitelovo subjektivní hodnocení žáka a hodnocení téhož žáka prostřednictvím standardizovaného testu. S. validita je vysoká pokud se výsledky shodují.
U nás např. sonda Maturant v r. 1998, průběžné evaluační aktivity České školní inspekce, atd.

Predikční validita
Týká se předpovědní hodnoty hodnocení. Ve školním hodnocení nás zajímá zejména u přijímacích zkoušek: Nakolik lze z výsledku přijímací zkoušky předpovědět úspěšnost studenta v budoucím průběhu jeho školní dráhy? (ideální je přímá úměrnost: čím lépe teď, tím lepší nadále)
Obecně vzato je p.v. důležitá mezi působením školy a úspěšností budoucí životní dráhy žáka. Měla by platit přímá úměra: výtečně hodnocený žák by měl výtečně obstát i v té oblasti života, na kterou byl v životě připravován.