Globalizace

Poslední oblastí, o které se musím zmínit, je právní rámec globálního využívání Internetu ke komerčním účelům. K tomuto tématu dokonce vystoupil v červnu 1997 americký prezident Bill Clinton. Ve svém projevu nazvaném /Rámec pro globální elektronický obchod“ navrhl, aby tento obchod řídily pouze tržní síly a aby Internet nebyl ovlivňován žádnými zákonnými omezeními, např. daněmi uvalenými na online nákupy. Jinými slovy navrhl globální zónu volného obchodu, kde nebudou platit obvyklé daně a cla.

Tím by elektronický obchod získal v krátké době obrovský růstový potenciál. V této souvislosti řada obhájců elektronického obchodu žádala uvolnění zákazu exportu amerických šifrovacích technologií, který zapovídá export šifrovacích klíčů delších než 40 znaků ( 128 bitové šifrování ). CIA a ostatní bezpečnostní agentury nechtějí povolit prodej šifrovacích klíčů do zahraničí s obavou před jejich zneužitím teroristy a organizovaným zločinem.

Představy o volném ničím neomezeném obchodu na Internetu mají své vážné kritiky nejen mezi právníky, ale i ekonomy. Profesor Ian Angell z londýnské School of Economics reagoval na návrhy prezidenta Clintona výstrahou, že neregulované využívání Internetu může přivodit díky vysoké likviditě elektronických peněz kolaps národních daňových systémů a státních rozpočtů. Nadnárodní společnosti by mohly jednoduše zmizet v kybernetickém prostoru a snížit tak drasticky své daňové odvody. Profesor Angell se domnívá, že taková elektronická globalizace trhů by ve svém konečném důsledku přivodila rozpad tradičních ekonomik a vysokou nezaměstnanost zvláště mezi nekvalifikovanými pracovníky.

Také britský finanční úřad Inland Revenue varoval vládu před tím, že v daňových únicích mohou zmizet v „černé díře kybernetického prostoru“ miliardy liber. Internet by tak umožnil další expanzi „daňových rájů“, které zatím existují pouze v malých zemích jako Lucembursko, Monaco nebo na různých ostrovech. Daňové systémy byly postaveny na sledování převodů mezi konvenčními bankami, ale kdyby bankovní konta byla umístěna např. na oběžné dráze Země, byly by tyto elektronické peníze nedosažitelné a nezdanitelné.

V září 1999 varoval britský premiér Tony Blair ve svém projevu, který byl přenášen Internetem, především střední a malé britské firmy, že tváří v tvář sílící zahraniční konkurenci jim hrozí bankrot, pokud se nechopí možností, které k obchodování nabízí Internet.
Obchodním využitím Internetu se zabývá nedávno vydaná zpráva takzvané Sacherovy komise, která vznikla v OECD. Předsedou této komise je John Sacher a dále zástupci vrcholného managementu nadnárodních společností.

Tato komise přinesla řadu doporučení směřujících do vládního i soukromého sektoru. Vedle budování komunikačních infrastruktur se zdůrazňuje potřeba standardizace, která je životně důležitá např. v online bankovnictví. Dále by vlády i soukromý sektor měly spolupracovat při výchově nových odborníků pro řadu profesí, které si elektronické komunikační systémy a komerční využití Internetu vyžadují. V neposlední řadě musí vlády spolupracovat na vytvoření právního rámce využití Internetu, zejména při ochraně duševního vlastnictví, osobních dat a musí vyřešit otázku daní spojených s elektronickým prodejem produktů a služeb.

Zpráva Sacherovy komise zdůrazňuje, že rozvoj elektronického trhu může probíhat pouze ve spolupráci mezi vládami, soukromým sektorem a uživateli ( spotřebiteli ).
Další samovolný vývoj Internetu může vést ke čtyřem různým scénářům:
Ø pesimistický scénář, kdy dojde ke zhroucení celého Internetu nebo opakovaným poruchám jeho částí, což by znemožnilo zejména jeho komerční využití

Ø dosažení rovnovážného stavu, kdy snížení přenosových rychlostí odradí další zájemce, což by zabránilo využití potenciálu, který Internet představuje pro mezinárodní obchod

Ø rozdělení Internetu na separátní komerční systémy s placeným přístupem

Ø optimistický scénář, který předpokládá vybudování telekomunikační infrastruktury s dostatečnou kapacitou a vysokými přenosovými rychlostmi.

Je zřejmé, že vlády rozvinutých zemí celého světa ( země OECD ) podporují rozvoj tzv. informační společnosti, která je vnímána jako další fáze vývoje průmyslové společnosti. Základními stavebními bloky jsou informační technologie a interaktivní informační sítě, zejména Internet.