4. a), b) Vývoj a typologie nábytku

Egypt
V Egyptě se vyvinuli všechny základní typy nábytku. Nejstarším zachovalým nábytkem jsou dřevěná lůžka. Nohy mají tvar býčích nohou s plasticky vystupujícími svaly. Ve Staré říši vyráběli ebenové křeslo na lvích nohách, jehož postranní opěradla zdobí tři prolamované květy papirusu, zadní opěradlo a sedadlo jsou z hladkého ebenu, zbytek je potažen zlatou folií. Královská nosítka jsou ve stejném stylu. Lůžka mají lví nohy, postranice jsou z hladkého ebenu zdobeny zlatou folií inkrustované květy a péra z modré a černé fajánse.
Architekturu připomíná truhlu na klenoty z ebenu vykládaná slonovinou.
Příslušníci střední vrstvy měli méně přepychový nábytek, nízké skládací sedačky ve tvaru X, se středověkým bronzovým nýtem a koženým sedadlem. Nízké židle s vyplétaným sedadlem z lněných provázků.
Nová říše – Tutanchámonův nábytek (křesla, židle, lůžka, stoličky, trojnožky, skládací sedátka, skříňky, hrací stoly).
Nábytek architekta Chá nalezený v Thébách (stůl ze vzácného rákosu, podstavce na nádoby, četné skříňky na prádlo z malovaného dřeva, vyplétané židle, (Maritina skříňka na paruky z akáciového dřeva).
Nejvíce se používalo dřevo fíkovníku a akáciové. Dřevo cedrové, cypřišové, ebenové bylo vyhrazeno pro luxusní nábytek.
Nábytek byl zdoben intarzií (slonovina, eben, sklovina, broušené drahokamy), malbou, nebo slabou vrstvou štuku na povrchu se zlatou folií.
Konstrukce – spojení čepy a drážky, kolíky, klínové čepy, rybinové spoje, klíny a kožené řemeny.

Řecko
Známe jej z vyobrazení a z textů.
Druhy sedacího nábytku je stejné jako v Egyptě.
Čtverhranné stoly se 4 nohami a oválné se 3 nohami. Truhly nejrůznějších rozměrů k ukládání šatstva. Z vyobrazení známe prolamované police, pří-borníky na nádobí a skříňky se sklápěcími dvířky. Knihovny s regály. Všechen tento nábytek měl nohy hranaté, soustruhované nebo v podobě zvířecích tlap.

Etruskové
Nábytek je znám z vyobrazení. Původním kusem nábytku je křeslo kruhového tvaru se zaobleným opěradlem do područek, křesla s bronzovými des-kami a soustruhovanými nohami. Stoly z bronzu na 3 nohách završenou soškou tanečníka.
Pohřební lůžka zdobená po stranách byli květy lotosu.
Používali dřevo, bronz a kámen. Nábytek byl odlévaný, vyplétaný z kůže a proti.

Řím
Římský nábytek zahrnuje stejné druhy jako nábytek řecký a etruský.
Trůny a křesla měla soustružené, hranaté nohy a plné boční desky. K dalším nálezům patří vyobrazení lůžek ke spaní a na kterých se leželo při jídle, byla ozdobena bronzovými prvky hlav koní a mul.
Stoly jsou pravoúhlé s jednou nohou v podobě sloupu, nebo okrouhlé se třemi nohami v podobě zvířecích tlap.
Truhly byli okované a sloužili jako pokladnice. Knihovny.

Byzanc
Dřevo je inkrustováno perletí a slonovinou v podobě destiček s reliéfy, ornamentálními pásky s výjevy bojujících zvířat, náboženské motivy nebo živě podanými lidskými postavami.
Nábytek byl zdoben reliéfy, řezbou do slonoviny, drahokamy a polodrahokamy.

Rané křesťanství
Dřevěné cedrové dveře kostela sv.Sabiny v Římě zdobené reliéfem ukřižování. Práce ze slonoviny. Postele dnešního tvaru ze dřeva zdobeno kovovými reliéfy, truhly na cennosti.
Nábytek byl ze dřeva, bronzu a mramoru.

Románské období
Zachovalo se velmi málo kusů nábytku z kostelů, klášterů a panských sídel, vyráběli (lavice, stoly, postele, židle a truhly) .
Nábytek vyráběli soustružníci a tesaři, používali jednoduché nástroje (hoblíky, dláta, obruče, čepy, hřebíky).
Materiál používali podle místa kde byl nábytek vyráběn na Severu Evropy (dub, smrk, jedle, modřín), na jihu Evropy (ořech).
Zdobení kovovými obručemi vytvářející ornamenty, hrubá plošná vrubořezba, dřevořezba, také se na nábytek připevňovali zvířecí kůže.

Gotika
Zařízení interiéru bylo různorodé ve (zpracování i vybavení). K již známému nábytku přibyl ještě další (pulty na čtená a psaní, sklápěcí a psací stoly, klekátka, skříně).
Truhláři jako cechovní řemeslo se osamostatnilo okolo roku 1100, vynález vodní pily a tedy strojově řezaná prkna okolo roku 1300.
Gotický nábytek byl lehčí a zdobnější než románský. Nábytek byl spojován na ozuby, svlakování, přeplátování.
Charakteristické znaky (lomený oblouk, vertikalita, opěrný systém) se uplatnily při výzdobě plošné dřevořezby a vrubořezy. Ornament ve tvaru X ve výplních dveří. V interiéru se obkládali stropy a stěny až do horní třetiny stěny zakončené poličkou na nádobí.
V církevních stavbách byli vyřezávané lavice a oltáře.

Renesance
Nábytek připodobňovali architektuře. Nové druhy nábytku se nevyvinuli, kladl se důraz na pohodlí.
Používalo se tvrdého listnatého dřeva (dub, buk, javor, ořech).
Ve zdobení se prosadilo vystupující reliéfní dřevořezba, používala se i malba a začala se uplatňovat intarzie (již uměli řezat dýhy). Ornamentalita – rostlinná, zvířecí hlavy, mušle, štíty a zbraně, nahé lidské tělo, sloupky a pilastry.
Truhlářství se stalo důležitým uměleckým oborem. Důležitým druhem nábytku byla truhla která sloužila jako prádelník, knihovna i trezor.

Baroko
Vše se šířilo prostřednictvím církve a šlechty.
U francouzského dvora byla v roce 1667 založena královská manufaktura na nábytek v nichž působili evropští umělečtí truhláři (ebenisté).
Novým prvkem je šatník s dvoukřídlovými dveřmi, šaty se ukládali zavěšené.
Používali dřevo (ořech, dub, eben, tropické dřevo).
Dekorace – výrazně vyčnívající římsy se lomily, vyřezávali a detailně profilovaly, vedle rovných renesančních sloupků se používali vřetenovitě zatoče-né.
Stoly a židle měli vyřezávané nohy. Skříně a komody se stavěli na nožky ve tvaru koulí.
Zdobení vykládáním bylo bohatší a rozmanitější, později přibylo používání stříbra, zlata, mosazi, perleti a želvoviny.
Nábytek byl velmi složitý z hlediska výrobního, většina výrobků byla demontovatelná.

Rokoko
Nábytek se zmenšil a zjemnil (je vyumělkovanější, nápaditější a vzletnější) slouží k výzdobě interiéru.
Dřevo (ořech, eben, tropická dřeva). Ornamenty byli mušlovitého tvaru, akantové listy a úponky růže, hlavní znaky nerovnoměrnost. Nejnápadnější byla řezba.
Nábytek byl celý pokryt výzdobou, byl malován barvami (bílá, žlutá, modrá, zelená) i rostlinnými a zvířecími motivy.
Charakteristické je lité kování (úchyty, klíče, ozdobné rohy) pozlacené, postříbřená mosaz).

Klasicismus
Vzor ve starověkém Řecku a Římě. Forma (pravidelnost, symetrie, rovné linie, vyvážené proporce). Klasicismus se prosadil velmi rychle a naráz.
V tomto období vznikl ve třech nových nábytkových směrech: Styl Ludvíka XVI.(1750-1800)
Empír (1800-1830)
Biedermeier (1830-1850)
Základní forma je zachována, liší se v ornamentalice a způsobu výzdoby.

Styl Ludvíka XVI.
Vznikl v Paříži. Nábytek nebyl celý pokryt výzdobou, zdůrazňuje se pravoúhlost a rovnost plochy. Dřevo se používalo mahagonové které bylo leštěno aby vynikla jeho kresba a textura.
Zdobili kování z mosazi, stříbra, bronzu někdy i pozlacené.
Ornamenty zejména girlandy, věnce, stuhy a perlovec.

Empír
Vznikl v Paříži za Napoleona.
Reprezentativní jednoduché tvary. Vyzdvihuje se útulnost a pohodlí.
Dřevo mahagonové, vysoce leštěné a zdobené bronzovými a drahými kovy s ornamenty římského císařství (listy vavřínu, urny, vázy, zbraně, helmy, svazky prutů). Po pádu byl empír zavrhnut.

Biedermeier
Klasické formy jednoduchosti a jasnosti. Při výrobě dávali přednost dřevu třešňovému, ořech, bříza, jasan, mahagon. Nábytek – komody, skleníky, židle, prádelník, stoly, sedací soupravy.
Kování bylo černé – profilované lišty a žebra z ebenu.

Soudobý nábytek – Secese
Od konce biedermeiera (1850) až do přelomu 19.-20.století neexistuje již žádný základní sloh. Tvůrčí síly ve všech oblastech umění se vyčerpaly. Umělci se vraceli ke starým slohům, vznikla novorománská, novogotická a novorenesanční díla. Teprve počátkem 20.století se řada významných umělců se pokusila čelit úpadku umělecké tvorby v nábytkářství. Umělci zdůrazňovali materiál, poctivé zpracování, jednoduché tvary a přírodní vzory.
Secese vyvinula zcela nové prvky, nedokázala se trvaleji prosadit.
K výrobě používali dřevotřísku.

Významné impulsy vzešly z formální školy ,,BAUHAUS“, založené v roce 1919.
V Holandsku vzniklo hnutí ,,de Stijl“. Ve Francii vznikl směr s rozvinutějšími představami o designu ,,Art deco“.

Typologie nábytku
Podle použití:
Úložný nábytek – šatníky, příborníky, skříně
Lůžkový nábytek – lehátka a postele
Sedací nábytek – lavice, stoličky, křesla, židle, pohovky
Stolový nábytek – jídelní pracovní stoly, hovorové stolky

Podle použití v místnosti:
Doplňkový nábytek – servírovací vozík, květinové stolky, předsíňové skříňky
Jednotlivé kusy – stoly a skříně na nádobí, komody, bar
Soupravy – sektorový a montovaný nábytek, vestavěný nábytek, skříně rozdělující místnosti

Podle konstrukce:
Deskový, rámový nebo kombinovaný
Skříňový nábytek – komody, skříně, sekretáře, hudební skříně, truhly
Police – nábytek s otevřenou čelní stěnou
Stoly – nábytek s vodorovnými deskami na podstavci

Podle oblasti použití:
Kuchyňský, do bytu, školní, nemocniční, laboratorní, zahradní, kancelářský