9a): České sklo – druhy, použití / 9b): Technická skla – druhy, použití

ČESKÉ SKLO
Sklo vznikalo postupně v době bronzové během5. a 4. tisíciletí př. n. l. Přímým předchůdcem skla byly sklovité glazury, které pokrývaly keramické šperky a nádoby.První skleněné předměty byly opakní korálky různých barev. Nálezy takovýchto korálků se v Sýrii datují již do 5. tisíciletí.Během 1. století se sklo syrského charakteru postupně šířilo po celé říši římské, neboť syrští skláři sklo nejen vyváželi, ale též zakládali sklárny mimo Sýrii, nejprve v Egejské oblasti a později na území dnešní Italie, Francie a v Porýní. Ve 2. století pronikali ještě dále – do oblastí odpovídajících dnešnímu Španělsku, Belgii, Nizozemí, Švýcarsku a Británii. Tím se stalo, že vývoj sklářství probíhal v prvních třech stoletích naší éry ve východní a západní části Středomoří zcela analogicky a jen málokteré typy skla můžeme prohlásit za příznačné pro určitou oblast.Ve 4. století. Na západě pak dominuje Porýnská produkce v Kolíně nad Rýnem, která s velkým uměním rozvíjí hutní dekory známé již z východu: natavená hadovitá vlákna nebo různé druhy nálepů. Ve 4. a hlavně v 5. století se v celé západořímské i v kolínské výrobě projevovaly patrné změny související se všeobecným úpadkem zanikající římské kultury.Od antické technologie – mizí sklo sodné, zřejmě pro nedostatek dovážených surovin a objevuje se sklo draselné, při jehož výrobě bylo použito jako tavidla drasla z popela lesních porostů. Touto technologickou změnou byl položen základ k odlišnosti skla zaalpského od skla z oblasti středozemí. Na severu se z pozdně franckého skla vyvíjí „lesní sklo“ – draselné sklo zelenavé barvy

Výroba skla: Sklo se vyrábí z písku tavením ve sklářské peci za pomoci alkalických tavidel, tj. látek, které tavení písku usnadňují. Chemicky je sklo křemičitan. Jeho hlavními složkami jsou tedy oxid křemičitý (60-80%) a oxidy – sodný nebo draselný. Další důležitou složkou skla je oxid 10%,soda potaž 10% vápenatý, který je stabilizuje. Vlastnosti skla se mění podle jeho složení.Sklo sodné je měkké a tvárlivé, tuhne poměrně pomalu a proto je lze dlouho složitě tvarovat. Všechna antická skla byla sodná, stejně tak i sklo benátské a sklo v benátském stylu od 15. až do 18. století. Na sever od Alp se ho používalo jako tavidla od 11. století.Sklo draselné je tvrdé. Nejdříve se z něj vyrábělo zelenavé lesní sklo a po zvládnutí technologie čištění a odbarvování také sklo křišťálové.

Přírodní barva skla je podle různých nežádoucích příměsí (především sloučenin železa) nazelenalá nebo nahnědlá. Teprve čištěním a odbarvováním skla se získá sklo čiré. Oxidy kovů barví sklo nejrůznějším způsobem: železo podle mocenství nazeleno nebo nahnědo, měď zeleně, modře a červeně, kobalt modře, zlato rubínově červeně, nikl a mangan fialově, chrom a uran zeleně a síra žlutě.

DRUHY ČESKÉHO SKLA:
český křišťál:absolutní fenomén sahá do 16-17.století.Napodobuje polodrahokam.
Technické postupy při čeření skla spočívá ve velkém množství oxidu sodného umožňuje nám dělat techniky.Do křišťálu se přidává oxid olovnatý pod 4% = sklo
nad 10% = oxidu olovnatého = křišťál.
30 % oxidu olovnatého = vysoce olovněný křišťál (úzký)
Český křišťálový lustr.

benátské sklo:6 – 7. století prudký rozvoj v II. století
skleněné korálky dělá se velké množství ve 13. století
zdobí se emjlem,zlatem,filigránem
technika štípaná,ledovaná,mléčná
napodobují polodrahokamy – opál, achát i porcelán

barevné sklo měď,zlato kobaltnatý oxid (mangan)
červená modrá fialová

anglické sklo:se připravuje tavením písku a oxidace olova.Je měkké má vysoký lesk a lom světla.Sklo s vysokým podílem vynikají lom a ba-revným rozptylem světla.Broušené kamínky se svazují do bižuterie jako štras.Optické sklo se používají při výrobě čoček,optických hranolů a filtrů.

skla z hornin:vznikají tavením krystalických hornin s alkadiemi. Tavený čedič je surovinou pro výrobu dlaždic s vysokou odolností v oděru a rour odolných vůči kyselinám.

francouzské sklo:vyrábí se tavením sklářského písku se sodou a vápencem.Je nejlevnější snadno tavitelné,proto nejrozšířenější.Vyrábí se láhve,lisované užitkové sklo a sklo stavební.

křemenné sklo:chemicky nejjednodušší. Křemenné sklo je z roztaveného SiO2.Propouští ultrafialové paprsky,má výbornou chemickou tepel-nou odolnost snese prudké ochlazení aniž popraská.Vysoká tavící teplota je 1800°C. Omezuje jeho výrobu na laboratorní potřeby a speciální žárov-ky.

Vodní sklo:vznikne pokud ke křemennému sklu přidáme alkalické sloučeniny,které působí jako topivo.Čemuž klesne tavící teplota SiO2,ale zhorší se jeho vlastnosti.Slouží k ohnivzdorným nátěrům jako pojivo do tmelů a slévárenských písků.

Lahvové sklo:suroviny na výrobu skla lahvového.50% písku 12% vápence 18% odpadkového skla a 4% ostatních látek.Zahřívá se na tep-lotu 1500°C a sklo roztavené v červenou žhavou hmotou se vypravuje v dávkách do stroje na výrobu lahví.

Tabulové sklo:má podobné složení jako lahvové sklo.Jen obsah hořčíku je trošku větší.Od roku 1959 se vyrábí takto: roztavené sklo tuhne na vrstvě roztaveného cínu.čímž vzniká tabule s hladkým povrchem plaveného skla.

TECHNICKÁ SKLA
Technické sklo se vyrábělo na českém území ve 14. stol.
Výrobky ze skla na našem území jsou známy od počátku českého státu.Okenní skla 14.stol.
v bazilice sv. Víta. Sklo gotických vitrají se se barvilo a malovalo.
14.stol. bylo vrcholem dekoračního skla skleněné mozaiky. Rozšířená výroba korálků, imitace drahokamů.
15. stol. výroba stolního a nápojového skla.
16.stol. začalo se nápojové sklo zmenšovat.Číši – sklo mělo plastické hutní dekory,hladké sklo nebyly praktické.
17-18. stol. období renesance stalo se užitkovým sklem.
2 polovina 17. stol.český skleněný křišťál ovládl celý svět.Z počátku 18.stol vznikají typický české a slezské formy balustrových pohárů a ozdobných číší, křišťálové lustry i zrcadla podle benátského vzoru i technika řezu ve vysokém reliéfu.
18-19. stol. inspirací byl orientální porcelán.Prosadil se v malování skla.
Na konci 19.stol. typický prvek objevovala venkovská lidská kultura.
20.stol. secese, kladlo na důraz na barevné sklo. Hluboký brus,květinové vzory.

DRUHY:
sklo hutní
sklo ryté
sklo broušené
sklo umělecké
malba, email, vitrail

druhy technického skla:

křemenné sklo: používá se v chemickém průmyslu.
Použití: optika,elektronika

optická skla:bezbarvé, barevné, ochranné, polooptické
ochranné- nahlížení do pece.svářecí skla
polooptické- brýlové čočky
fotosensitivní sklo- fotografie ve skle
ploché- lité, válcované, flou

sírované sklo
použití: technické součástky,perle obkladové mozaiky

skleněná vlákna: nedokončené vlákno, pro textilní spracování,rohože